Článek
Hrával jste ve skupině Ready Kirken. Kdy jste odešel a co vás k tomu vedlo?
Odešel jsem v někdy v roce 2007, v době, kdy jsme nahráli Světy, první desku po odchodu zpěváka Michala Hrůzy. Pocítil jsem tenkrát, že to bez něho postrádá smysl. Do Ready Kirken jsem předtím nastoupil kvůli němu a Zdeňku Ceralovi. Když tam najednou Michal nebyl, přestalo mě to naplňovat. Důležitou roli v mém odchodu ale hrála i skutečnost, že jsem byl už trochu unaven nekonečným ježděním po koncertech a dojížděním na zkoušky. Když se to všechno spojilo, rozhodl jsem se odejít a dělat si své hudební věci.
Co přesně to znamenalo?
Šlo o mé působení ve skupině Skapollo. Hrál jsem s ní už v době, kdy jsem byl v Ready Kirken, nastoupil jsem tam jako náhrada za svého kamaráda bubeníka, který bohužel ve třiadvaceti letech zemřel. Chtěl jsem kapele pomoc, protože jsem to cítil jako správnou věc. Ve Skapollo a Ready Kirken jsem hrál souběžně asi dva roky. Po odchodu od Ready Kirken jsem se rozhodl hrát jen se Skapollo.
Odešel jste z poprockové kapely do formace, která se věnovala stylu ska. Neměl jste s tím hráčský problém?
Jsem multižánrový bubeník, takže jsem s tím problém neměl. Přiznám se ale, že ska není tak docela má parketa. Dokonce bych řekl, že dnes už je mi úplně cizí. Tenkrát to bylo tak, že jsem přišel do skupiny, která už fungovala a měla název, jenž byl dost svazující. Vlastně jsme později právě kvůli tomu jednoznačnému stylovému vymezení existenci Skapolla ukončili.
A přišli Lucky Losers?
Přišli vzápětí. Tehdejší sestava Skapolla se v podstatě rozdělila. Zpěvák si šel po svém a my ostatní tři jsme založili Lucky Losers. To bylo koncem roku 2010. Jako zpěvák se k nám přidal Matouš Bujárek.
Má zajímavý hlas, příjemně rockový...
Dlouho jsme si říkali, jestli to vůbec s Matoušem půjde. Já se ho zastával, protože jsem v jeho hlase cítil něco, co mě bavilo. Řekl bych, že to byla jakási špína... Později se navíc ukázalo, že je nenahraditelný jako frontman. Je to obrovský živel. Po prvním koncertu, který se konal v srpnu 2011, bylo jasné, že jsme udělali dobře, když jsme s ním zůstali.
Lucky Losers hrají špinavý garážový rock’n’roll. Je v něm něco, co byste označil za vlastní vklad?
Těžko na to odpovědět, protože to takhle to neřešíme. Neříkáme si, že budeme hrát špinavý garážový rock’n’roll. Nosíme skladby, které se nám líbí a které vznikají pod vlivem věcí, jež rádi posloucháme. Chceme dělat hudbu, která nás bude bavit a kterou nám lidé budou věřit.
Zvolili jste pro muziku, která je v podstatě americká, české texty. Funguje to?
Funguje to skvěle, lidé to kvitují. Nechceme a nebudeme se přece schovávat za špatnou angličtinu. Nevidíme důvod nepsat texty v jazyku, který je nám vlastní a ve kterém to zvládáme.
Co s vámi bude dál?
Na jaro máme domluvené miniturné po Itálii a Švýcarsku. Přidáme i nějaké koncerty v Německu. Snažíme se také co nejvíc hrát, připravujeme další písničky, točíme demosnímky a představujeme je lidem.