Hlavní obsah

Rufus Wainwright se představí bez kapely

Novinky, Alex Švamberk

V pražském Stavovském divadla vystoupí v pondělí v rámci festivalu Struny Podzimu kanadský zpěvák a skladatel Rufus Wainwight. Nebude ho doprovázet kapela, ani původně avizovaný orchestr, vystoupí sólově. Před koncertem odpověděl na otázky Novinek.

Foto: Struny podzimu /Rufus Wainwright promo

Rufus Wainwright

Článek

Jak se bude lišit vystoupení v Praze od toho dva roky starého v Ostravě?

Bude velmi odlišné, nebudu mít s sebou svou kapelu, budu vystupovat sólově, sám s pianem nebo s kytarou. Zahraju písně z celé své kariéry, z posledních patnácti let. Zahraju i některé Shakespearovy sonety, což na jiných vystoupeních nedělám. Vím, že vystupuji v neuvěřitelně krásném divadle. Jako operní fanatik jsem velmi vzrušen tím, že budu hrát v divadle, kde měl premiéru Don Giovanni. Je to pro mne velká výzva.

Co pro vás znamenalo zhudebnění sonetů?

Pracoval jsem na tom ve velmi temném období, moje matka byla těžce nemocná a pak umřela. Celý projekt ale začal režisér Robert Wilson, který připravoval v Berlíně hru Sonety a já jsme pro ni složil hudbu k deseti sonetům. Bob to režíroval. Shakespearovy verše mě inspirovaly a současně mi poskytovaly oporu, dodaly mi moudrost. Není lepšího učitele smutku, než je Shakespeare.

Hra se pořád se hraje, je součástí repertoáru berlínského divadla, kde uvádějí taky Žebráckou operu. Představení už hostovalo v dalších městech. V Německu je velmi populární. Někdy by je měli uvést i v Praze, ta není tak daleko, když se bude uvádět i v USA.

A jak vznikaly Songs for Lulu?

Začal jsem s nimi ve stejné době, před čtyřmi pěti lety, kdy moje matka byla nemocná. Když jsem četl hodně Shakespeara, hrál jsem často na piano. Byl jsem připoután k nástroji, jinak bych se ztratil v džungli hudby. Potřeboval jsem, aby za mne moje prsty myslely.

Ale vraťme se k Wedekindově Lulu, kterou zpracoval i Lou Reed s Metallikou nebo Tiger Lillies.

Jak už jsem řekl, jsem velký fanda opery a jednou z největších oper je Bergova Lulu.  Taky jsem velký filmový fanda a jedním z nejlepších filmů je Pandořina skříňka. Bez ohledu na to, zda jde o operu, film nebo divadelní představení, Lulu představuje určitého ducha, který nemizí.

Co vás zajímá na opeře?

Na opeře mám rád její dramatičnost. Síla, kterou opera nabízí, je dána tím, že na ní spolupracuje tolik lidí. To jsem nikde jinde nenašel. Docela si cením moderní opery, chodím na ni často, abych viděl, co je dobré, ale srdcem miluji romantickou éru, ať už je to Verdi nebo Wagner či Janáček. Jsem velký fanda Janáčka.

Jaké to je skládat operu?

Miluju práci na ní. Hodně svých pocitů jsem vyjádřil s pomocí klavíru nebo kytary. I když jsem byl ve studiu a zpíval sbory k sólům, bylo to skvělé, ale když pracujete na opeře, máte k dispozici 75 nástrojů, abyste se vyjádřil. A každý se počítá, každý nějak přispívá. Má v sobě určitou komplexnost, která mne velmi přitahuje.

Plánujete nějakou novou desku?

Ne, nyní žádné nové album neplánuji, protože pracuji na další opeře, která bude uvedena za několik měsíců. Protože nyní trávím hodně času v Kalifornii, jsem jako všichni pohlcen Hollywoodem, pracuji i na nějakých filmech. Nové album bude, ale teď jsem si dal pauzu, kterou vyplňuje výběr největších hitů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám