Článek
Album uvedlo svlékání v klipu Wrecking Ball a, upřímně řečeno, i v bookletu desky vypadá dvacetiletá slečna jako laciná vyhublá pouliční děva, která právě vyšňupala naducaného medvídka z Bogoty. Když ji o hodně starší a zkušenější kolegyně Sinéad O’Connor upozornila, že se nemá kvůli hudebnímu průmyslu prostituovat, reagovala velmi podrážděně.
Samotné album se snaží být zvukově hodně dnešní – s tím nebezpečím, že hodně dnešní desky budou brzy znít jako hodně včerejší. Třeba We Cant Stop je prostinký popěvek, k němuž producenti nalepili pořádně přebasovaná programovaná bicí, která se prakticky nemění, a nějaké to elektronicky zkreslené pokřikování v pozadí. Dětinské „Ládi dády we like the party“ mnozí zase tak moc „nelajkují“, jak se říká na Facebooku.
Na albu se střídá průměrný mainstreamový pop s tracky takřka nesnesitelnými – třeba SMS (Bangerz) je úplně prázdná hlučná skladba (dokonce „featuring Britney Spears“ – proč, proboha?). O trochu méně monotónní je díky vyhrávkám na akustickou kytaru skladba 4 x 4, vyloženě nepříjemně zní Love Money Party. Dojem trošku vylepšuje lehce funková a obstojně melodická Get it Right, která je pravděpodobně dost inspirovaná Princem (skladba Kiss).