Premiéru ve Švandově divadle provázela rozsáhlá mediální masáž a velká očekávání divadelní veřejnosti. Jak si tvůrci poradí s tématem, které lidstvo od Hirošimy a Nagasaki až po naše časy ve vyvíjení a zdokonalování ničivých sil úspěšně překonává?

Čapek a erotika

Jenomže v Čapkově Krakatitu nejde pouze o zbraň hromadného ničení. Mnohem víc je horečným blouzněním intelektuála hledajícího vlastní vztah ke společnosti, odpovědnost za vlastní činy na rozhraní cest k budování osobní prosperity a prospěchu obecného.

Nechybí ani Čapkova osobní projekce z času prvního ataku Bechtěrevovy choroby, vztahu ke dvěma ženám - Scheinpflugová, Hrůzová - příslušnosti k tzv. pátečníkům (pátky s TGM), práce dramaturga Na Vinohradech, aktivity v PEN klubu...

Horečka obestírá i Hrbkovu inscenaci Krakatitu s výbornou scénou Petra Masopusta, vytvářející jejím variabilním sešikmením iluzi jakéhosi industriálního prostoru s laboratořemi a s labyrintem průlezů a tajných chodeb, s pomocí kouřů i vzácné oázy venkovského klidu s Anči (Martina Krátká), a vzápětí přísně střeženého teritoria válečného království s epizodou vztahu k princezně (Zuzana Onufráková).

Nejdůležitější je ale přesné dramaturgické a režijní vystižení filozofické podstaty příběhu, akcentované závěrečným dialogem Prokopa (Tomáš Pavelka) s Dědečkem (Stanislav Šárský). Jím dostává celek rozměr opravdu čapkovský, doslova božský.

Nový autorský vklad

Faktické nedramatičnosti Krakatitu, snad s výjimkou scén zápasu s válečnou mašinérií, s projekcí policejního dohledu, s pokusy o lámání charakteru od kupování až po represi, a s erotickým výbojem při krocení princezny, je podřízena i herecká práce s figurkami charakterizujícími nemyslící, poslušný, uniformní kolektiv.

Individuality v něm jsou přikryty mimikry: Dívka v závoji Kristýny Frejové, Tomeš Filipa Čapky, Carson Petra Vaňka, D´Hémon Roberta Jaškówa. Nad Čapka jde nový autorský vklad: varování před ověřenou jednoduchostí uchopení moci populisty sázejícími na skryté i otevřené formy nového nacionalismu. Stojíme s Klausem a Zemanem na prahu takové éry.

Celkové hodnocení: 80%