Hlavní obsah

Colours otevřeli zasnění Sigur Rós

Novinky, Stanislav Dvořák

Čtvrtek na festivale Colours of Ostrava patřil nepochybně hlavně islandské skupině Sigur Rós. Na postrockové snílky přišlo nejvíce lidí a nikdo z nich neodcházel zklamaný.

Foto: Aleš Honus, Právo

Skupina Sigur Rós v Ostravě.

Článek

Úvodní koncert dne se odehrál ještě mimo hlavní stage. Italští Mama Marjas, které tvoří DJ a dvě temperamentní zpěvačky, se pokusili už v šest hodin rozhýbat první návštěvníky Colours a docela se jim to dařilo. Nepředvedli sice nic unikátního, přesto se svým nekomplikovaným reggae a častým vzýváním Boba Marleyho zajistili zábavu pro asi tisíc nedočkavých.

Po nich, už na hlavním pódiu, vystoupili Fanfara Tirana, balkánská dechovka, společně s etno-elektronickou skupinou Transglobal Underground. Předvedli něco, co se často nevídá.

Albánský folklórní zpěv se mísil s rapem, trumpety s elektronikou, balkánské rytmy s prvky africkými. Dechaři z Tirany třeba vyvolali atmosféru albánského pohřebního pochodu, ale vzápětí ji smetl závratně se zrychlující rytmus bicích a exotických perkusí.

Foto: Aleš Honus, Právo

Fanfara Tirana a Transglobal Underground

Největší dav pak jednoznačně přivábili islandští Sigur Rós, kteří začali hrát po půl desáté. Jejich postmoderní hudba je mainstreamu vzdálená. Písně, které jako by nikam nespějí, pouze pomalu plynou, byly plné naříkání frontmana a vznešených vokálů backgroundových zpěvaček. Neuznávaly klasickou stavbu popové písničky, vždy však měly melodii.

Na Sigur Rós bylo vidět, že chtějí dát do koncertu vše, emoce se dostavily a hned přeskočily na nadšené publikum. Smutek v jejich skladbách nechyběl, ale vždy z nich, zejména ve finále, vyvěrala naděje.

Někteří posluchači si je vychutnávali se zavřenýma očima, což byla částečně škoda. Koncert totiž doprovázela vynikající světelná show a projekce plné abstraktních obrazů, jež právě v případě Sigur Rós nejsou ničím navíc, ale podstatnou součástí atmosféry koncertu.

Reklama

Výběr článků

Načítám