Článek
Tom Odell: Long Way Down
Dvaadvacetiletý Angličan Tom Odell patří k písničkářům, kteří přicházejí, aby ohromili svět. Nikdo netuší, na jak dlouho, on se však dostavuje vybaven pořádnou dávkou melancholie, smutku a bolesti ve výrazu.
Písničky se nesou ve folkrockovém duchu, převládá akustický zvuk, probodávají ho party klavíru, leckdy se v nich však objeví velká gradace. Jsou milé, vznešené, ale toho smutku je v nich příliš. Od sympatického blonďáka by posluchač mohl čekat více než jen zádumčivé písničkářské polohy.
Jimmy Eat World: Damage
Osmé studiové album arizonské skupiny Jimmy Eat World prezentuje výsledek toho, co dvacet let existující formace postupně vytvářela. Její zvuk se sice rád pohyboval kdesi v oblasti punku a emo rocku, byl ale vždy velmi nekonfliktní. Přidáme-li velmi pozitivní výraz zpěváka Jima Adkinse, muselo vzniknout album s popovými kytarovými písničkami, silnými aranžemi a slušnými melodiemi. Čili album opravdu příjemné.
Alicia Keys: VH1 Storytellers
Pár dnů po vystoupení v Praze se na našem trhu objevuje koncertní nahrávka americké zpěvačky Alicie Keys. Potvrzuje to, co dokázala i v O2 Areně. Je znamenitá v oblasti soulu spojeného s popem a její skladby vyžadují vážnost, ne velkou scénu a okázalou show. Při nahrávání svých jedenácti největších hitů, které na albu jsou, byla zjevně ve své kůži. Zpívá bez chyby, dominuje jako pianistka a ještě je v jejím zpěvu slyšet kus rockové nabroušenosti.
Beady Eye: BE
Může se skupina Beady Eye, odštěpek slavných Oasis, snažit jakkoli, může zpěvák Liam Gallagher pomlouvat celý svět, aby na sebe a svou kapelu strhl pozornost, nic to nebude platné. Druhé album britské skupiny i přes masivní reklamní kampaň nenese nic, čím by si zasloužila větší přízeň než průměrnou. Ve finále se totiž ukáže, že jeho největším zbraní je poměrně osobitý Gallagherův zpěv. S tím už ale naflákal světu v Oasis.
Kodaline: In A Perfect World
Do roku 2011 si vedli vcelku dobře jako 21 Demands. Potom se z nich stali Kodaline a nastoupili naoko novou cestu. Dublinské kvarteto se potuluje v oblasti umírněného alternativního rocku a má tu výhodu, že jeho zvuk je prost jakékoli agresivity a ještě se v něm objevují folkové zvuky. Je to album pro dobré posluchače, je dosti zasmušilé, ale lze mu snadno podlehnout.