Nová alba: Lenny, Deap Vally, Zvlášňý škola nebo Blackmore’s Night

Nebývá zvykem zařazovat do rubriky nových alb minialba. V případě české zpěvačky Lenny je však třeba učinit výjimku. Jde o dceru Lenky Filipové, jež se na své hudební cestě nechala inspirovat starou i novou muzikou a na první minialbum nahrála čtyři skladby. Prokázala v nich svou neodolatelnou muzikálnost a prezentuje se příjemným zpěvem, při němž místy působí dojmem, že má v sobě cosi „černošského“. Navíc jsou všechny čtyři písničky velmi melodické a přirozené.

Deap Vally jsou z Los Angeles. Tandem Lindsey Troyová (kytara, zpěv) a Julie Edwardsová (bicí) se jistě nechal inspirovat garážovými formacemi typu Black Keys nebo White Stripes. Výsledkem je podobně laděné album, na kterém instrumentální složka jen tak pobrukuje a vytváří základní motiv, zatímco zpěv se silně převaluje nad ní a podstatně definuje atmosféru skladeb. Jde přitom o vpravdě melodické kompozice, byť v jasně alternativním a nekomerčním balení.

Australské synthpopové duo Empire Of The Sun o sobě nedalo pět let albově vědět. V roce 2008 vyšel slušně přijatý debut Walking On A Dream, dvojka přichází na trh až nyní. Kapela na něm navazuje tam, kde před lety skončila. Její skladby jsou v dobrém smyslu slova popové, zvukově vytříbené, jednoznačně taneční a především dobře melodicky vybavené. Není to „přeslazená“ hudba, je to přívětivý elektropop s nádechem retro. To se dnes nosí.

Dancer And The Moon je již osmé studiové album Blackmore’s Night, formace legendárního kytaristy Ritchieho Blackmorea a jeho ženy, zpěvačky Candice Night.

Na kolekci je třináct nových písniček ve folkrockovém duchu, inspirovaných renesanční muzikou. V zásadě je to už trochu stereotypní, kapela se tohoto mixu drží od svého prvního alba. Proto za zmínku stojí alespoň to, že písnička Carry On... Jon je holdem loni zesnulému klávesistovi Jonu Lordovi, s nímž hrál v minulosti Blackmore v kapele Deep Purple.

Jednadvacet let existující punkrocková skupiny z Kdyně vydává deváté album. Vyšlo devět let po předešlém počinu Do roka a do dna, ovšem stylově na ně navazuje naprosto plynule. Melodický punkrock však tentokrát provázejí texty básníka J. H. Krchovského, což písničky nebývale povznáší. Navíc to vypadá, že si Zvlášňý škola a Krchovský velmi dobře rozumějí.

Mladá formace ze severomoravského Frýdku-Místku zvítězila o víkendu na vyhledávacím soutěžním festivalu Broumovská kytara. Své debutové album Statues nazpívala anglicky. Její písně se nesou v indiepopovém duchu a jejich silnou stránkou je naléhavost v přednesu. Kapela je na začátku cesty, anglicky nazpívaný debut však ukazuje, že se jedná o velmi nadějný projekt.

Druhý z letošní televizní SuperStar vydal své debutové album pár dnů po skončení soutěže a ukazuje se, že to nebyl dobrý tah. Nedostal ani šanci nahrát písničky znovu, pouze se vzaly televizní záznamy a plácly na album, což má za následek, že  vznikla zbytečná kolekce coververzí, při které posluchač nepozná, co chce Pčelár jako zpěvák říct, a navíc jsou slyšet mnohé intonační chyby, s nimiž na stříbrnou pozici dosáhl.

Benjaming’s Clan je kapela, která vznikla na troskách punkrockového Benjaming Bandu. Jejím základem zůstali muzikanti z rodiny Dlouhých, přibyl k nim ale polský banjista Jacek Maciolek a kapela se posunula ke country a ostrovnímu folku. Což o to, písničky se chovají stylově, banjo, dudy nebo mandolína ve zvuku působí osvěžujícím dojmem, nicméně skladby jsou tuctové, texty velice průměrné a zpěv spíše lajdácký.