Článek
Proto snad ani není divu, že se to srdce unavilo a chystalo se vypovědět službu. Ale lékaři dokázali zázrak, a tak filmařský mág slaví narozeniny s transplantovaným srdcem, svěží a plný sil natočit další film – Slovanskou epopej.
Chtěl být původně výtvarníkem, vystudoval pražskou FAMU a už za debut Kristove roky dostal v roce 1967 ocenění na festivalu v německém Mannheimu. Vrstevník a souputník tvůrců české nové vlny pak natočil filmy Zběhové a poutníci, Ptáčkové, siroty a blázni a Na shledanou v pekle, přátelé. Filmy plné poezie, metafor a symbolů však byly v sedmdesátých letech zakázané a Jakubisko mohl točit jen dokumenty.
Vrátil se v roce 1979 dílem Postav dům, zasaď strom a o čtyři roky později přišla Tisíciletá včela s tehdejším výkvětem slovenského herectví v čele s Jozefem Kronerem.
Nákladná Bathory
Z dalších filmů „Felliniho východu“ připomeňme Perinbabu, Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný či Nejasnou zprávu o konci světa. Zpracování legendy o čachtické paní Bathory, které se s rozpočtem asi 350 miliónů korun řadí k nejnákladnějším filmům ve střední Evropě, mu vyneslo Českého lva za nejlepší výtvarný počin a stalo se divácky nejúspěšnějším filmem roku 2008.
Na počátku 90. let přesídlil se svou ženou, herečkou a producentkou Deanou Jakubiskovou, a jejich synem Jorikem z Bratislavy do Prahy, kde také loni podstoupil náročnou transplantaci. Jako dík věnoval lékařům svou autobiografii Živé stříbro.