Článek
Režisér hlavnímu představiteli natáčení ztížil i tím, že mu vymyslel dřevěnou nohu. Co bylo na natáčení nejtěžší právě pro Bolka Polívku, tedy kromě pohybu s dřevěným kopytem? „Ono se těžko vymýšlelo, jak to udělat, aby noha netrpěla a zároveň bylo to mé kulhání uvěřitelné. Ale naši mágové to vyřešili,“ pochvaluje si herec Bolek Polívka práci štábu.
„Ono se to nezdá, ale jednoduchá nebyla ani jízda na tom speciálním křesílku, které kovář používá. Ve filmu je poháněno silou dvou hlodavců pana Křečka a pana Veverky, ale ve skutečnosti se s tím chlapi od techniky pěkně nadřeli…A já jsem musel odpojit svůj pud sebezáchovy, protože se jezdilo ve stržích, soutěskách, nad vodou, a tak ta jízda byla dost nebezpečná a krkolomná! Když jsem pak ve zvukovém studiu viděl pár ukázek, ještě tam na mne padala hrůza…“
Z hercova vyprávění to tedy vypadá, že točil spíš akční film? „Mně se na téhle pohádce líbí, že je taková nadreálná, krásně hravá… jsem rád, že jsem se toho mohl zúčastnit,“ říká Polívka a má také vymyšleno, jak nejlépe svého hrdinu divákům představit: „Tenhle kovář je něco mezi Satinským, Žižkou a střihnutý lehounce Zedníčkem! A víte, co bylo moc příjemné? Že jsem se do té role nemusel nechávat líčit, ale spíš špinit.“
„Tatínek si vymýšlel pohádky a já jsem si mohl říct dvě zvířata, o kterých bych chtěl vyprávět. Tak jsem si připravil: gazela a štír. A tatínek vyprávěl pohádku, v níž byla hrdiny tahle dvě zvířata. A když měl tatínek dobrou náladu, tak mi dovolil i tři! A tuhle tradici dodržujeme a čas od času vyprávím. Mé děti si to dost dobře pamatují, tak to možná někdy sepíšeme a vydáme i pro ostatní děti,“ dodal herec.