Článek
Naplnily se ambice, které jste měla s prvním albem?
Určitě ano. Byl to začátek, přinesl nám cenu Anděl, já začala vystupovat a dostala jsem se do povědomí. Zároveň nastavilo laťku pro novou desku.
V čem je novinka v porovnání s debutem jiná?
S producentem Martinem Ledvinou jsme si řekli, že při vybírání písniček nebudeme volit podle žánrů, ale podle toho, jak se mi která líbí a jak mi sedí. Nejsem typ zpěvačky, která se drží jednoho žánru. Vznikla tedy různorodá deska, na které jsou popové věci i skladby písničkářské. Řekla bych také, že je živější než debut, víc jsme ji takříkajíc nakopli.
Co vás k tomu přimělo?
Koncerty s kapelou. Po řadě vystoupení jsme se sehráli a zvykli si na sebe. A zatímco první desku jsem natáčela s různými muzikanty, tentokrát jsem byla ve studiu s vlastní skupinou. Věřím, že i proto je deska silnější a osobitější. Také jsem dospěla, od vydání debutu uběhly dva roky a já jsem nabrala spoustu životních i hudebních zkušeností.
Dvě písničky vám napsala slovenská zpěvačka Jana Kirschner. Co vás pojí?
Velice ji obdivuju, ačkoli ji osobně neznám. Podobně jako u prvního alba, i tentokrát se ke mně její písničky dostaly díky jejímu přátelství s Martinem Ledvinou. Zajímavé je, že přestože se neznáme, píše mi texty doslova na míru.
Kdybych měla k dispozici písničku, která se bude dobře zpívat v češtině, určitě bych ji nahrála
Skladba This Is It měla být nahraná už na první desku. Jana nám ji ale poslala pozdě, a tak nám zůstala na druhé album. Navíc jsem v té době ještě neměla na to, abych ji zpívala. Hráli jsme ji pak po vydání debutu na koncertech a musím říct, že se postupem času dost proměnila.
Opravdu jste s Janou Kirschner nikdy nemluvila?
Nikdy. Ale podle Martina Ledviny jsme si podobné v tom, že jsme každá samorost, bez hudebního vzdělání, živelné a pocitové. Každá jsme prý originál. Tvrdí, že máme sice rozsahově omezený projev, ale přesto jsme obě naprosto originální. To mě těší.
Jak jste se dostali ke spolupráci s Ivanem Králem, který je autorem písničky How Can I Resist You, ve které i zpívá?
Také ho osobně neznám. Spolupráci nám zprostředkoval manažer Martin Červinka. Nabídl nám takovou poklidnou skladbu a nás napadlo, že by bylo hezké, kdyby si v ní Ivan také zazpíval. Navíc měl velký vliv na celý proces vzniku alba. Měli jsme už připravené písničky, ale pořád jsme měli pocit, že tomu chybí duše. Stále jsme totiž žili první deskou.
Ve chvíli, kdy z Ameriky přišly Ivanovy vokály, které nazpíval doma a poslal nám je elektronicky, se ale najednou cosi uvolnilo a my začali žít druhým albem. Za dva měsíce bylo hotové. To byl Ivanův vklad, dal albu duši.
Zatímco první album bylo v textech mixem češtiny a angličtiny, na novém je – vyjma jednoho bonusu – pouze angličtina. Proč jste se tak rozhodli?
Vyplynulo to ze situace. Kdybych měla k dispozici písničku, která se bude dobře zpívat v češtině, určitě bych ji nahrála. Jazyk textů nemám naplánovaný, i když připouštím, že se mi lépe zpívá v angličtině.
Žila jste v německém Dortmundu. Kde žijete nyní?
Drtivou většinu času v Praze. Do Německa jezdím prakticky už jen za babičkou. Má rodina se přestěhovala do Prahy a já tu mám domov také.
Martin Ledvina: Je to víc o ní
Producent, skladatel a muzikant Martin Ledvina byl u natáčení obou alb Debbi. O proměně, kterou zpěvačka před jeho očima prošla, říká: „Když jsme byli ve studiu poprvé, byla šestnáctileté dítě, které pořádně nevědělo, co je to mikrofon. Při natáčení nového alba už byla zpěvačka, která má na svém kontě sto dvacet koncertů, vystupování v televizi, koncert před skupinou Roxette a spoustu hraní na festivalech. Byla mi rovnocenným partnerem, se kterým bylo možné diskutovat o čemkoli.“ Zatímco tedy o zvuku debutu rozhodoval především Ledvina, tentokrát na to byli dva. „Nové album je mnohem víc o Debbi,“ potvrzuje.