Hlavní obsah

Obecní dům od středy nabídne Lendlovu sbírku Muchových plakátů

Unikátní kolekci slavných plakátů Alfonse Muchy, které vytvořil na přelomu 19. a 20. století a které mu přinesly světovou slávu, uvidí od středy návštěvníci Obecního domu v Praze. Veřejnosti se na výstavě poprvé představí sbírka shromážděná bývalým tenistou Ivanem Lendlem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tenistova dcera Marika Lendl zahájila výstavu Muchových děl.

Článek

Ve svém domě má Lendl pověšeno 116 ze 119 Muchových plakátů. Nyní sbírku posílá do světa, po Praze bude pět let putovat po dalších evropských městech. Na zahájení výstavy přijela jeho dcera Marika, Lendl pražskou prezentaci zhlédne 29. dubna. „Postupem času jsem pochopila vášeň, jakou tatínek k jeho dílům cítí, a musím řícI, že i já jsem se do nich zamilovala,“ řekla Lendlova dcera novinářům.

Mucha byl významným českým malířem a designérem, který je dnes považován za nejtypičtějšího přestavitele stylu art nouveau neboli secese. Proslavil ho plakát z roku 1894, který vytvořil na zakázku pro nejslavnější herečku své doby Sarah Bernhardtovou. Objednala si plakát na představení Gismonda uváděné v divadle de la Renaissance. Gismonda byla také první položkou v Lendlově sbírce a začíná jí celá pražská výstava. Mucha při tvorbě využil možností tehdy nově zdokonalené technologie litografického tisku.

Zakladatel plakátové tvorby

Nevytvořil jen slovní sdělení doplněné obrázkem, jak bylo tehdy zvykem, ale propojil typografii s kresebnými liniemi a vytvořil působivé vizuální dílo. Nadšená byla Bernhardtová i publikum. Spolupráce s herečkou trvala pět let a přinesla Muchovi řadu dalších nabídek. Mucha je dnes považován za jednoho ze zakladatelů plakátové tvorby.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tenistova dcera Marika Lendl zahájila výstavu Muchových děl.

„Nosnou osou jeho děl se totiž stalo krásné dívčí tělo, vetknuté do bohatých původních ornamentálních vzorců. Okamžitě upoutávalo pozornost. Muchovi se podařilo vystihnout nejen ideál dobové krásy, ale i nový přístup k reklamě, který je používán dodnes, kdy výrobky propagují světové modelky,“ říká o přitažlivosti Muchových děl historik umění a jeden z kurátorů výstavy Karel Srp.

Na výstavě se podílel také kurátor Lendlovy sbírky Jack Rennert, který plakáty do sbírky dlouhodobě vyhledával a doporučoval, co koupit a co ne. I když má Muchovy plakáty ve svých sbírkách řada institucí, ta Lendlova je výjimečná svojí uceleností. Některé z plakátů nejsou známy ve světě ani ve třech exemplářích, jiné dokonce existují pouze v jednom, který má ve své kolekci Lendl.

Tím, že využil tisk, otevřel Mucha plakát široké veřejnosti a umožnil jí, aby si jej mohla koupit a vyzdobit si jím domácnosti. Mucha zasahoval do různých uměleckých oborů. Navrhoval kostýmy, jevištní dekorace, obaly knih, šperky, nábytek. Přes svůj věhlas ve světě zůstával vlastencem, a když získal v Americe sponzora, vrátil se a začal tvořit cyklus monumentálních pláten Slovanská epopej, na němž pracoval 18 let.

Reklama

Výběr článků

Načítám