Článek
Pro pořádek připomeňme, že scénář je inspirován starým filmem Gambit, v němž si zahráli Michael Caine a Čech Herbert Lom. Nejde ale o trapné mlácení staré zpuchřelé slámy, nový film je skutečnou poctou komediím šedesátých let a inteligentním a zábavným odkazem ke snímkům, o kterých jste si možná mysleli, že „už se dnes nedělají“.
Coeni napsali dojemnou absurdní story o inteligentním otloukánkovi jako od Woodyho Allena, ale potom do posmutnělého základu našlapali tolik bláznivých gagů, že máte chvíli pocit, že sledujete inspektora Clouseaua.
Hlavní postava, odborník na obrazy Harry (Colin Firth), pracuje v Londýně pro příšerného burana. Má úroveň řeznického psa, ale na kontě pěkných pár miliónů liber (Alan Rickman). Jednou Harrymu dojde trpělivost a rozhodne se šéfovi pořádně pomstít. Chce mu prodat za obrovskou sumu obraz od Moneta, po kterém už léta toužil - pochopitelně falešný.
Nesnesitelný milionář (Alan Rickman)
Jeho známý mu namaluje dokonalou kopii a pak už potřebují jen věrohodnou naivku ze zapadákova v Texasu, protože se říká, že ten obraz ukradl z nacistických sbírek americký voják pocházející právě z tohoto státu.
Britský gentleman nedá na varovná znamení (hned první den dostane v texaské nálevně do nosu od místních rednecků) a pokračuje v odvážném plánu. Blondýnu z drůbežárny (Cameron Diaz) získá snadno, ale prodat obraz nebude jen tak...
Colin Firth exceluje jako skvostně křečovitý uražený britský intelektuál s pocitem zneuznanosti ve tváři. Cameron je jeho přesný opak. Odvážné trdlo z vesnice, bez vzdělání, bez způsobů, ale umí chytnout býka za rohy a hned tak se něčeho nelekne. Jejich mezikulturní interakce samozřejmě skýtá úskalí, ale divák si tak nějak od začátku říká: kdy se ti dva do sebe zamilují?
Některé gagy z Gambitu by zasloužily z fleku Oscara. Ať už jde o Japonce, kteří ze sebe schválně dělají hlupáky, co nerozumí anglicky, nebo o Firtha, když útrpně čeká na příšerně vysoký účet nebo se snaží ukrást vázu z luxusního hotelu. Přijde při tom o kalhoty a málem i o život.