Článek
Hudba je její všechno, prozradila Sophie Hunger (civilním jménem Émilie Jeanne-Sophie Welti) v rozhovoru pro Právo: „Je to stejné jako dýchání, které denně potřebuju, abych mohla žít.“
Do Prahy se hudebnice vrací ráda. Je pro ni magicky symbolická, neboť před šesti lety v české metropoli odehrála svůj úplně první zahraniční koncert. „Praha na mě udělala dojem, zažila jsem tam pěkné chvíle. Minulý koncert, kdy jsem pokřtila album The Danger of Light, byl krásný. Už se těším na další vystoupení,“ řekla s tím, že na úterním koncertě zazní starší i nové věci.
Sophie Hunger s hudbou koketovala odmalička, kdy chodila na lekce klavíru. Vliv na ni měl i její otec, diplomat a zároveň vášnivý posluchač jazzu. Kromě toho hraje vyznavačka poetických písní i emocionálně vypjatých výpovědí na kytaru.
Její hudba má výrazně osobitý charakter a nelze ji snadno zaškatulkovat, protože v sobě nese odkazy folku, jazzu, blues a rocku. Inspirací jí je Bob Dylan nebo Jeff Buckley, do hudební rodiny by ovšem přijala i Ninu Simone, Toma Waitse nebo Billie Holiday. „Hodně jsem poslouchala taky hip hop,“ prozradila. Zajímavé je, že zpívá ve čtyřech jazycích – se slovy si hraje v němčině a její švýcarské odnoži, angličtině a francouzštině: „Žádné pravidlo pro to, který jazyk pro písničku použiju, neexistuje. Angličtinu jsem si osvojila brzo, protože jsem vyrůstala v Londýně, němčina je můj přirozený jazyk a francouzštinu miluju.“
Do Prahy přijíždí jako reprezentantka švýcarské scény. Jak by ji charakterizovala? „My něco jako švýcarskou hudební scénu nemáme, je to spíš o individualitách a jednotlivých kapelách,“ vysvětlila. Cizím tématem pro ni není ani politika, nad kterou, jak sama tvrdí, často přemýšlí: „Myslím si, že současná hospodářská krize je způsobena chybně nastaveným systémem. Změnu je ale potřeba udělat globálně, protože vše je navzájem propojeno.“
Příjmení Sophie Hunger znamená hlad i touhu. Po čem tedy touží tato nepřehlédnutelná umělkyně nejvíc? „Po každém novém dni, po nových zážitcích a po tom, abych mohla dělat hudbu tak, jak ji cítím,“ přeje si.