Článek
Freska znázorňující bitvu u Anghiari byla dosud známá pouze díky četným kopiím. Leonardo ji v Palazzo Vecchio vytvořil začátkem 16. století, zůstala však nedokončená a při pozdější přestavbě Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) zmizela. Odborníci měli už dlouho za to, že slavná Leonardova freska, považovaná za jedno z jeho vrcholných děl, se zřejmě nachází pod pozdější Vasariho malbou. Teprve nyní však získali první hmatatelné důkazy a italská média jejich nález označují za "senzační".
Freska znázorňující bitvu u Anghiari byla dosud známá pouze díky četným kopiím. Leonardo ji v Palazzo Vecchio vytvořil začátkem 16. století, zůstala však nedokončená a při pozdější přestavbě Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) zmizela. Odborníci měli už dlouho za to, že slavná Leonardova freska, považovaná za jedno z jeho vrcholných děl, se zřejmě nachází pod pozdější Vasariho malbou. Teprve nyní však získali první hmatatelné důkazy a italská média jejich nález označují za "senzační".
Freska znázorňující bitvu u Anghiari byla dosud známá pouze díky četným kopiím. Leonardo ji v Palazzo Vecchio vytvořil začátkem 16. století, zůstala však nedokončená a při pozdější přestavbě Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) zmizela. Odborníci měli už dlouho za to, že slavná Leonardova freska, považovaná za jedno z jeho vrcholných děl, se zřejmě nachází pod pozdější Vasariho malbou. Teprve nyní však získali první hmatatelné důkazy a italská média jejich nález označují za "senzační". Tým pod vedením Maurizia Seraciniho provedl podrobný průzkum v sále florentské radnice koncem roku 2011. Mikrokamery přitom odhalily za východní stěnou průduch, pod nímž jsou zřetelně vidět černé, červené a béžové pigmenty, jež podle dobových popisů přesně odpovídají malbě bitvy u Anghiari. Při chemické analýze barev se navíc zjistilo, že černý pigment je prakticky stejný jako ten, který Leonardo použil při tvorbě svých nejslavnějších děl - obrazů Mony Lisy a svatého Jana Křtitele.
Freska znázorňující bitvu u Anghiari byla dosud známá pouze díky četným kopiím. Leonardo ji v Palazzo Vecchio vytvořil začátkem 16. století, zůstala však nedokončená a při pozdější přestavbě Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) zmizela. Odborníci měli už dlouho za to, že slavná Leonardova freska, považovaná za jedno z jeho vrcholných děl, se zřejmě nachází pod pozdější Vasariho malbou. Teprve nyní však získali první hmatatelné důkazy a italská média jejich nález označují za "senzační". Tým pod vedením Maurizia Seraciniho provedl podrobný průzkum v sále florentské radnice koncem roku 2011. Mikrokamery přitom odhalily za východní stěnou průduch, pod nímž jsou zřetelně vidět černé, červené a béžové pigmenty, jež podle dobových popisů přesně odpovídají malbě bitvy u Anghiari. Při chemické analýze barev se navíc zjistilo, že černý pigment je prakticky stejný jako ten, který Leonardo použil při tvorbě svých nejslavnějších děl - obrazů Mony Lisy a svatého Jana Křtitele.
"Tato zjištění jsou velmi povzbudivá. Ačkoli jsme teprve v počáteční fázi výzkumu a musíme najít ještě mnoho důkazů, aby se nám tajemství podařilo rozluštit, zdá se, že hledáme na správném místě," řekl novinářům Seracini.
Tajemný vzkaz Vasariho
Leonardova malba z roku 1505 znázorňuje bitvu, která se odehrála v roce 1440. Ve výjevu je vidět skrumáž vojáků na koních, kteří bojují o získání praporu. Místo, kde se nyní freska podle všeho našla, je pod pozdější malbou Giorgia Vasariho. Ten namaloval monumentální výjev z bitvy u Marciana v roce 1563, kdy se sál přestavoval a rozšiřoval.
Leonardova malba z roku 1505 znázorňuje bitvu, která se odehrála v roce 1440. Ve výjevu je vidět skrumáž vojáků na koních, kteří bojují o získání praporu. Místo, kde se nyní freska podle všeho našla, je pod pozdější malbou Giorgia Vasariho. Ten namaloval monumentální výjev z bitvy u Marciana v roce 1563, kdy se sál přestavoval a rozšiřoval.
Leonardova malba z roku 1505 znázorňuje bitvu, která se odehrála v roce 1440. Ve výjevu je vidět skrumáž vojáků na koních, kteří bojují o získání praporu. Místo, kde se nyní freska podle všeho našla, je pod pozdější malbou Giorgia Vasariho. Ten namaloval monumentální výjev z bitvy u Marciana v roce 1563, kdy se sál přestavoval a rozšiřoval. Hledači záhad o tajemství malby spekulovali už dlouho a často upozorňovali například na to, že Vasari na stěnu namaloval zelenou vlajku s nápisem "Cerca trova" (Kdo hledá, najde). Vzkaz si vysvětlovali tak, že Vasari sám upozorňuje na to, se pod jeho obrazem skrývá starší výjev. Experti ale byli přesvědčeni o tom, že Vasari se pokusil s největší pravděpodobností malbu svého předchůdce, kterého velmi ctil, zachránit a převezl ji na jiné místo. Přemalovat fresku mistra by se podle nich Vasari nepokusil, protože by to bylo neuctivé.
Leonardova malba z roku 1505 znázorňuje bitvu, která se odehrála v roce 1440. Ve výjevu je vidět skrumáž vojáků na koních, kteří bojují o získání praporu. Místo, kde se nyní freska podle všeho našla, je pod pozdější malbou Giorgia Vasariho. Ten namaloval monumentální výjev z bitvy u Marciana v roce 1563, kdy se sál přestavoval a rozšiřoval. Hledači záhad o tajemství malby spekulovali už dlouho a často upozorňovali například na to, že Vasari na stěnu namaloval zelenou vlajku s nápisem "Cerca trova" (Kdo hledá, najde). Vzkaz si vysvětlovali tak, že Vasari sám upozorňuje na to, se pod jeho obrazem skrývá starší výjev. Experti ale byli přesvědčeni o tom, že Vasari se pokusil s největší pravděpodobností malbu svého předchůdce, kterého velmi ctil, zachránit a převezl ji na jiné místo. Přemalovat fresku mistra by se podle nich Vasari nepokusil, protože by to bylo neuctivé.
Projekt Maurizia Seraciniho podporuje Nadace National Geographic a kalifornská univerzita v San Diegu, podporu získal i od florentského starosty a ministerstva kultury. Už od počátku ale Seracini bojuje s odporem italských odborníků - kunsthistoriků a restaurátorů. Ti ho kritizovali především proto, že při svém výzkumu může poškodit cennou Vasariho malbu, protože kvůli endoskopickým snímkům je třeba do stěny vyvrtat díry.