Z které doby pocházejí nejstarší písemné zprávy o Pražském hradě? O čem se zmiňují a co popisují?

Nejstarší informace máme v legendách o svatém Václavu a svaté Ludmile a z nich vyplývá, že Pražský hrad jako centrum rodícího se českého státu existoval od knížete Bořivoje. Víme, že tu stál kamenný kostel Panny Marie, druhý nejstarší křesťanský objekt v Čechách, který vybudoval Bořivoj. Legendy neuvádějí žádné letopočty, takže data se musí dedukovat ze souvislostí. K založení chrámu došlo krátce před rokem 885, kdy umírá velkomoravský biskup Metoděj, který Bořivoje jako prvního z Přemyslovců pokřtil.

Jak tyto torzovité zprávy doplňují archeologické objevy?

Velmi podstatně. Už v 70. letech minulého století se podařilo prokázat silný vliv Velké Moravy. Za Jízdárnou Pražského hradu se našlo pohřebiště, kde byly uloženy do hrobů ženy s velkomoravskými šperky, které lze srovnávat se zlatnickými díly z Mikulčic. Tyto předměty pocházejí někdy z doby knížete Bořivoje. V 80 a 90. letech probíhaly vykopávky v místech kolem Císařské konírny, a tam se podařilo protáhnout minulost Hradu až někam k roku 800. To, co jsme objevili, dokládá, že Pražský hrad nevznikl postavením kostela Panny Marie na nějakém neosídleném místě, ale že tu už několik generací před tím existovalo regulérně fungující hradiště.

Mezi historiky to však nevzbudilo vždy jednoznačný souhlas...

Dušan Třeštík vznik Hradu jako mocenského centra spojuje dokonce až s Bořivojovým nástupcem Spytihněvem I., jenž vládl v letech 895 až 915. Spytihněv totiž Hrad opevnil mocným valem. Nám se ale podařilo objevit starší obranný příkop, který Třeštík zpochybňuje nebo vykládá jinak. Podle archeologických výzkumů na tzv. Slévárenském dvorku za Císařskou konírnou je zřejmé, že se tady normálně bydlelo už asi o sto let před Bořivojem i Spytihněvem.

Čím to dokládáte?

Našla se tu zdobená keramika, ale také stříbrná náušnice, archaický korál a ozdobné kování opasku, které si dávní Slované přivezli od Avarů, jež sídlili na území dnešního Maďarska a jižního Slovenska. Nálezy lze přesvědčivě datovat do první poloviny 9. století. Diváci je ostatně uvidí na velké výstavě Příběh Pražského hradu, která se ve Starém královském paláci otevře letos v dubnu.

Kovové ozdoby z avarských dílen patřily k oblíbeným módním doplňkům slovanské společenské elity. Známe je i z jiných míst v Čechách?

V pražské Šárce se jich našlo asi jedenáct, z Pražského hradu máme tři. V Šárce se ale dosud nedělal systematický průzkum. Dalším místem jejich nálezů je hradiště Rubín na Žatecku, což byl významné sídlo, nebo hradiště Kal ve východních Čechách. Tato vzácná a ornamenty bohatě zdobená kování opasků nebo i koňských postrojů jsou pro nás indikátorem významu nejstarších slovanských hradišť.

Potvrzují ono předbořivojovské období historie Pražského hradu i nějaké další archeologické vykopávky, které pocházejí třeba z první republiky?

V roce 1929 se na třetím nádvoří našel hrob tzv. bojovníka, kterého tu pohřbili v kompletní výstroji včetně břitvy, sekery, dvou dýk, meče a vědra na vodu pro koně. Podle výbavy šlo o významného muže. Z antropologického výzkumu kostry a lebky však víme, že to určitě nebyl Přemyslovec. A protože jeho hrob byl umístěn mimo kostel, muselo se tak stát ještě před přijetím křesťanství, tedy v době před Bořivojem.

Jak to na Pražském hradě v 9. století asi vypadalo?

Už kolem roku 800 tu existovalo jednoduché opevněné hradiště s dřevěnými stavbami, zaujímající asi dvě třetiny dnešního Hradu. Šlo současně o kultovní centrum i s knížecím stolcem, kde se Přemyslovci ujímali vlády. Kolem roku 850 se hradiště rozšířilo na celou plochu Hradu. Kníže Bořivoj v nové části postavil zděný kostel. Za Spytihněva I. pak vzniklo i nové opevnění. Opevněna byla i Malá Strana, což je objev našich kolegů památkářů z posledních let. Tím si lze vysvětlit, proč kupec Ibrahím ibn Jákúb někdy kolem roku 960 popisuje Prahu jako město, které nemělo v Čechách srovnání.

Arabský či židovský kupec ale popisuje Prahu jako kamenné město, zatímco archeologové se domnívají, že z kamene tady stály pouze kostely a samotné opevnění bylo jen z hlíny a z dřevených kůlů. Jak se to dá vysvětlit?

Opravdu tvrdí, že město Praha je vystavěno z kamene a vápna. A z moderních výzkumů na jiných místech víme, že navštívené lokality Ibrahím ibn Jákúb popisoval velmi přesně. Takže jde o záhadu. Já si to vysvětluji tak, že kolem Pražského hradu a Malé Strany tehdy obíhala dřevěná hradba s hliněným valem a ta byla obložena kamenem spojovaným bělavým jílem. Takže to vypadalo jako z kamene a vápna.

Bylo na Pražském hradě už pravěké osídlení?

Stopy po něm se našly už za archeologických vykopávek z první republiky. Tyto objevy doplnily naše vykopávky ve východní části Hradu. Máme tu zastoupenu řivnáčskou kulturu kolem roku 3000 před naším letopočtem a pak i osídlení z doby knovízské kultury kolem roku 1000 před naším letopočtem z mladší a pozdní doby bronzové. Pak existují i šperky z doby keltské a římské, ale jsou ojedinělé, takže se sem dostali jako kuriozita až dodatečně. Trvalé osídlení Hradu začíná až Slovany. Pro Kelty bylo centrem oppidum Závist u Zbraslavi.

Jsou ještě místa, kde se na Pražském hradě neprováděl archeologický výzkum?

Největší neprozkoumaná plocha je celé první nádvoří. To bylo upraveno v roce 1920, před zahájením regulérního archeologického výzkumu, který začal nepřetržitě od roku 1925, a nebyl přerušen ani za války. Tady nás mohou čekat zajímavé objevy.