Článek
V případě Schieleho se rakouští organizátoři soustředili na portréty, což vedle aktů bylo hlavní pole umělcovy působnosti. Téměř sto kreseb, akvarelů a olejomaleb nabízí pohledy do tváří malířových přátel a modelek, rodinných příslušníků, ale také prvních zákazníků. Také svůj obličej Schiele maloval často a z pohledů jeho pichlavých očí téměř srší energie, kterou vkládal i do svých obrazů (celý článek).
Třetina vystavených děl vznikla v Českém Krumlově, odkud pocházela malířova matka a kam se umělec rád vracel. Úžasná výstava pro každého milovníka Schieleho díla! Osmadvacetiletý Egon Schiele zemřel v říjnu 1918, devět měsíců předtím navždy odešel pětapadesátiletý Gustav Klimt, klasik secese. Rakouské umění jako by tím skončilo. Dojem je ale jen zdánlivý.
Experimenty s barvou i kinetické pokusy s filmem
Druhá výstava v Belvederu ukazuje, jak originálně Vídeň reagovala v letech 1919–1929 na podněty evropské avantgardy, na italský futurismus, ruský konstruktivismus a francouzský kubismus. Každý krok na této výstavě nabízí nějaké překvapení. Experimenty s barvou, linií a tvarem v malířství a sochařství, ale i odvážné kinetické pokusy s filmem, moderním baletem a scénografií.
Organizátoři se snažili o názorná srovnání, takže kromě rakouských tvůrců tu jsou i umělci z tehdejšího Československa, Maďarska a Německa, to vše je konfrontováno s vybranými díly nejslavnějších osobností druhého a třetího desetiletí 20. století. A některá srovnání jsou pro nás téměř unikátní.
Velký figurální obraz Emila Filly ve Vídni visí mezi kubistickým zátiším Georgese Braqua a abstraktní futuristickou kompozicí od Giacoma Bally. Rané dílo Antonína Procházky je tu konfrontováno s ruskou avantgardou, zejména s Alexandrem Rodčenkem. Nádherný abstraktní František Kupka, zapůjčený prostřednictvím pražské Adolf Loos Apartment and Gallery, se dostal do sousedství Fernanda Légera, Pabla Picassa a Roberta Delaunaye.
Bilance nazvaná DYNAMICS!
Výstava především naznačuje, že velkou roli v prosazení meziválečné avantgardy sehráli studenti z ateliéru Franze Cizeka na Vídeňské uměleckoprůmyslové škole. Není náhoda, že jméno velkého učitele zní česky. Cizek se narodil v Litoměřicích v červnu 1865 a ve dvaceti se usadil ve Vídni, kde až do prosince 1946 prožil zbytek života.
Na Kupku, Toyen a Šímu Češi nezapomněli, ač většinu života žili trvale v Paříži, nad Cizekem ve Vídni se ale doma zcela zavřela voda. Přidal se prostě na tu špatnou stranu.
Cizek byl teoretik i praktik, lze ho považovat za iniciátora toho, co se dnes nazývá vídeňský kinetismus. Obsáhlý katalog výstavy ho zmiňuje téměř na každé stránce.
Jeho oddanou žačkou se stala Erika Giovanna Klienová, která je na výstavě představena jako evropská hvězda futurismu. Slavná byla i v Americe – v roce 1929 odešla natrvalo do New Yorku, kde učila a vystavovala. Narodila se nedaleko italského Tridentu, jiní její spolužáci pocházeli mj. z Moravy a Slezska. Výstava je jejich návratem do dějin umění.
Jinou velkou vůdčí osobností byl ve Vídni Johannes Itten, původně ze Švýcarska, který v Rakousku vedl své žáky k důkladnému poznání tajemství barev a tvarů. Jeho zas ovlivnil výrazně Adolf Hölzel, pocházející z Olomouce, jenž je také zastoupen na vídeňské výstavě. Itten se nakonec stal duchovním otcem slavného Bauhausu, kde vídeňské zkušenosti dostaly celoevropský rozměr.
Bilance nazvaná DYNAMICS! je prostě po všech stránkách objevná a vrhá nové světlo na osudy meziválečné avantgardy ve střední Evropě. Zhlédnout ji lze do 29. května, denně od 10 do 18 hodin, ve středu do 21 hodin. Schieleho výstava bude otevřena až do 13. června. Obě akce jsou v ceně jedné vstupenky za 9,50 eura, do 18 let zdarma.