Článek
Zažít Woodstock především vůbec není film o Woodstocku. Jde o rodinný film, který je natočen tuctově, ale na druhou stranu dal příležitost dvěma dobrým hercům (Demetri Martin jako mladík Elijah a Imelda Stauntonová jako jeho matka).
Umanutá, sobecká a chvílemi bláznivá matka na sebe stále strhává pozornost a zastiňuje i vizuálně vděčné postavy hipíků a transsexuálů. Stauntonová přesně vystihla tragickou postavičku staré ženy, která se své zklamání ze života a pocity nejistoty snaží utlumit hromaděním peněz v tajné skříni a nadáváním na všechny kolem. Chudá a nevzdělaná židovská emigrantka nemá ani ponětí i ideálech hippies, nechápe moderní kulturu a celý festival pro ní znamená jen možnost okrádat návštěvníky motelu.
Zatímco rezignující otec nad ní jen mávne rukou, mladý Elijah se s ní snaží diskutovat - marně. Z konfliktu mezi matkou a synem se občas rodí i humorné scény, postava matky je ale příliš dojemná na to, aby se dalo mluvit o komedii. Elijah pak dospívá, když pochopí, že ho matka jen využívá a po přátelské dohodě s otcem se vydává "on the road".
Jinak je Zažít Woodstock přehlídkou všeho, co jsme už mnohokrát viděli v lepších filmech o 60. letech: průvody hipíků, nazí lidé děsící maloměšťáky, pálení podprsenek, policajt s kytkou na helmě a vietnamské trauma v podobě neurotického veterána.
Ang Lee se snažil do snímku nacpat všechno a nakonec mu docela dobře funguje jako poučný historický film o 60. letech, jenže zapomněl na zábavu. Kouzlo 60. let mu uniká mezi prsty, např. scéna s LSD je překvapivě nudná. Vedle velkých snímků jako Easy Rider, Doors či Taking Off se Zažít Woodstock jeví jako bezvýznamný filmeček, který těží ze sentimentality stárnoucích rockerů.