Hlavní obsah

Otec Chesterton

Právo, Pavel Šrut

Myslím, že nikdy dřív se nenatáčelo tolik životopisných filmů – někdy velice dobrých – a nevycházelo tolik biografií, memoárů a autobiografií – často velice špatných. Únik od fikce k „pravdě“ (v postmodernistických uvozovkách) je zřejmý. Ovšem čtenář i filmový divák je chtě nechtě žádostiv senzací, zvratů, vzletů i pádů. Nic takového nenajdete v Autobiografii Gilberta Keithe Chestertona.

Foto: Archiv, Právo

Karel Čapek si v něm pro sebe objevil chválu ohromných maličkostí a obyčejného člověka, píše o Chestertonovi Pavel Šrut.

Článek

Knihu ve 2. vydání nabízí Centrum pro studium demokracie a kultury v překladu Jany Kuchtové a Karla Křepelky (verše), navíc s podrobným jmenným rejstříkem a doslovem Jana Lukavce.

Dětství je náš začátek

Čteme-li hned na počátku Na mém dětství bylo báječné to, že všechno v něm bylo báječné – a začíná-li poslední kapitola slovy Před časem jsem se jednoho příjemného letního večera pohodlně usadil, abych si s patřičnou vážností promítl svůj neuvěřitelně šťastný a spokojený život, nabudeme podezření, že si s námi autor tak trochu hraje.

G. K. Chesterton (1874 až 1936) proslul v Anglii i daleko před Kanálem jako „muž pera“, který svými úvahami a postřehy dokázal ovlivňovat myšlení jiných otevřených hlav.

Když zůstaneme doma: Karel Čapek si v něm pro sebe objevil chválu ohromných maličkostí a obyčejného člověka. Ferdinand Peroutka oceňoval jeho sociální konservativismus, V+W ve své Vest Pocket Revue využili motiv jedné Chestertonovy povídky a Jiřímu Suchému v písni Kamarádi rozsvítili hlavu jako lampu na plyn…

Cherstona známe díky detektivu Otci Brownovi

V běžném čtenářském povědomí, obávám se, dnes zůstává hlavně jako duchovní otec svérázného detektiva Otce Browna, jemu prý vděčí nejen za jistou popularitu, ale i za to, že dokázal úspěšně zbavit života dvacet manželek, a přesto si zachoval při životě původní choť.

Svou Autobiografii dopsal necelé tři měsíce před smrtí a zaobírá se v ní spíše dobou a přáteli (H. G. Wellsem, Hilairem Bellocem, G. B. Shawem) než svou ohromnou maličkostí. Prý aby si vydělal na živobytí, roztrousil po světě tisíce esejů a své knihy prý nikdy nebral vážně, ale své názory ano. A ačkoli věřil v liberalismus, shledával obtížným věřit v liberály.

Už k tomuto tvrzení by stačilo poznamenat: Tak to chodí. Ale přidám ještě jedno. Před první světovou válkou jako (dnes by se řeklo investigativní) žurnalista odhaloval veřejnosti politickou korupci. Po létech přiznal: Teď je jisté, že o ní veřejnost ví. Ale není zdaleka tak jisté, jestli jí to už není jedno!

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám