Hlavní obsah

Pomíjivost Goldfrapp

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Alison Goldfrapp a Will Gregory spolu na převážně elektronické bázi tvoří od roku 1999. Jejich příchod na scénu byl tehdy výrazný, britský tisk je od prvního okamžiku miloval a oni se mu za to odvděčili originálními atmosférickými alby, Alison pak přenádherným „vílím“ zpěvem.

Článek

S novinkou Seventh Tree ale přichází zvukový posun. Dosud dominující syntetické prvky vedle sebe pustily akustické nástroje, zejména pak akustické kytary. Přispěly tím k plnění filozofie alba, jíž jsou lehké písničky o lásce.

S novinkou Seventh Tree ale přichází zvukový posun. Dosud dominující syntetické prvky vedle sebe pustily akustické nástroje, zejména pak akustické kytary. Přispěly tím k plnění filozofie alba, jíž jsou lehké písničky o lásce.

Ne že by se jim Goldfrapp v minulosti vyhýbali. Tentokrát jim ale vedle textů podřídili i snivou, magickou a v podstatě učebnicověmileneckou, chcete-li láskyplnou, atmosféru ve všech písničkách. Jsou nyní více alternativní pop než trip-hop či electropop z minulosti. Dodržují to v každé nové písničce na desce a až trochu naivně tak kráčí k poněkud rozpolcenému finále.

Přes neutuchající vzletnost neskonale jistého zpěvu Alison Goldfrapp dojdou k okamžiku, kdy se jejich nové skladby začnou plést.

Pod vedením producenta Flooda se tandem se svou filozofií po nějaké šesté kompozici vytrácí. Osobitost střídá stereotyp a závěru kraluje (i přes přítomnost svižné Caravan Girl) dojem, že vše hezké je pomíjivé.

Goldfrapp: Seventh Tree

Goldfrapp: Seventh Tree EMI, 41:39

Reklama

Výběr článků

Načítám