Tenisový trenér dostal 16,5 roku za brutální vraždu „v přímém přenosu”

Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k vrchnímu soudu.

Vražda se odehrála loni 27. října v obchodě s výpočetní technikou v Moravských Budějovicích, kde šestatřicetiletá oběť pracovala jako prodavačka. „Díky velmi kvalitním záznamům jsme tak mohli vidět vraždu takříkajíc v přímém přenosu, což je v soudní praxi velmi neobvyklé,” sdělil v závěrečné řeči státní zástupce Jiří Morava, který Formanovi navrhoval 22 let vězení.

„Ze záběrů na kamerách je patrné, jak oběť zoufale bojovala o život, když ještě dokázala vyběhnout na ulici, kde se snažila zavolat pomoc, jak trpěla psychicky i fyzicky, kdy kromě bodných ran ještě utrpěla i řezné rány od nože na rukou, když se snažila odvrátit další útoky,” uvedl žalobce.

„Šlo o zvláště trýznivý způsob vraždy, což je pro obžalovaného přitěžující okolnost, stejně jako je přitěžující příprava činu lest, se kterou k němu přistoupil, a nakonec i skutečnost, že při projevení lítosti obžalovaný lituje především sám sebe, nikoli však oběť,“ dodal Morava.

Forman je dosud svobodný, působil jako trenér tenisu a živil se jako řidič zásilkové služby. Podle soudních znalkyň netrpí žádnou duševní poruchou a má své rozpoznávací schopnosti plně zachovány. Bohužel se však nedokázal smířit se skutečností, že žena, která k němu začala chodit na výuku tenisu a o níž se po několikaměsíční známosti domníval, že je jeho osudovou, o vážný vztah s ním nestojí.

A svou roli sehrál zřejmě i fakt, že naopak navázala známost s jeho do té doby nejlepším kamarádem. Forman se kvůli tomu dokonce začal léčit u psychiatričky v Jemnici, ovšem nevzal si k srdci její rady, stejně jako rady nejméně dalších patnácti lidí včetně kamarádů, aby se smířil s tím, že ho jednoduše dotyčná nechce.

„Naopak jeho další jednání vůči poškozené hraničilo se stalkingem a jen slušnost poškozené zabránila tomu, aby byl obžalovaný stíhán za nebezpečné pronásledování,“ zaznělo rovněž u soudu s tím, že vysněný vztah obžalovaného s obětí byl především v jeho hlavě.

Muž se v osudný den na vraždu podle soudu pečlivě připravil, nůž vzal do batohu, počkal, až v obchodě před zavírací dobou nikdo nebude, a při zámince ukázání nového mobilu nůž z batohu vytáhl a nic netušící ženu poprvé zezadu bodl a pak bodal téměř celou minutu.

O promyšlené přípravě vraždy svědčil i jakýsi dopis na rozloučenou, ve kterém popisuje své pohnutky s tím, že se chtěl po činu utopit. Jak však sám vypověděl poté, co se přihlásil na policii, k tomu, „aby si sáhl na život, neměl koule“.

V závěrečné řeči i posledním slově vyjádřil lítost nejen nad tím, co udělal, ale i nad tím, jak si pokazil vlastní dosavadní život.