Článek
Macoun si rozsudek nevyslechl a poslal do soudní síně jen svého advokáta. Od počátku ale vinu popíral a tvrdil, že nevěděl o tom, že jeho prostřednictvím registrovaná auta byla kradená. Jeho obhájce se na místě odvolal.
Už dříve byli ve stejné kauze kradených aut pravomocně odsouzeni dva lidé, Boris Žabka a Stanislav Bohunický, kteří v Macounově případu vystupovali už jen jako svědci. Právě na výpovědích Bohunického postavil státní zástupce obžalobu a soudce ji přijal. Naopak nevěřil Macounovu tvrzení, že o původu aut nevěděl.
Falešné doklady
Bohunický posílal Žabku na boleslavský úřad, aby auta registroval. Předkládali falešné doklady a kupní smlouvy, které byly psané na Bohunického. Žabka byl prostředníkem, který bez plné moci na úřad za Bohunického chodil a inkasoval za to 5 tisíc korun za jedno auto. Žabku, který přiznal, že falšovali i Bohunického podpisy, Macoun podle soudce přijímal ve své kanceláři, převzal dokumenty a nechal své podřízené auta zaregistrovat.
„Na základě mnoha nepřímých důkazů si Macoun musel být vědom toho, čemu napomáhá,“ mínil soudce Doležal.
Takto skupina legalizovala osm luxusních aut ukradených hlavně na Slovensku a v Německu. Macoun si jedno z nich za výhodných podmínek i koupil. Za auto v hodnotě 690 tisíc měl zaplatit 450 tisíc. Podle soudce zaplatil ještě o 200 tisíc korun méně, než tvrdil. Těchto 200 tisíc byla jeho provize,“ uvedl soudce.