Hlavní obsah

Policie začala s výslechy v kauze Čapí hnízdo

Právo, Radim Vaculík

Vyšetřovatel pražské kriminálky Pavel Nevtípil tento týden rozjel první kolo výslechů svědků v kauze údajného padesátimiliónového dotačního podvodu týkajícího se farmy Čapí hnízdo. V kauze čelí obvinění premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), jeho manželka Monika, švagr i dvě děti z prvního manželství, také první místopředseda Hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a dalších pět lidí, manažerů spjatých s Agrofertem.

Foto: koláž Novinky.cz s Právo a ČTK

Článek

Babiše s Faltýnkem chránila poslanecká imunita. Sněmovna je vydala ke stíhání před měsícem.

Obvinění však přijdou na řadu až později. Nyní se vyšetřovatel zajímá o členy výboru středočeského dotačního úřadu, kteří dotaci na výstavbu luxusního areálu v roce 2008 odsouhlasili. Výbor vede hejtman a jeho členové jsou zároveň krajskými zastupiteli.

Tento týden chtěl podle informací Práva Nevtípil vyslechnout tři svědky, ale pondělní výslech, na který měl dorazit někdejší středočeský hejtman a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), byl zrušen.

Byly tam stovky takových žádostí, které úřad prověřoval
Helena Langšádlová

Ve středu přišla podle zjištění Práva na řadu výpověď nynější poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, v pátek dalšího nejmenovaného bývalého člena výboru středočeské regionální rady.

Langšádlová: O Babišovi jsme nevěděli

Langšádlová byla v roce 2008, kdy Středočeský kraj schválil pro firmu Farma Čapí hnízdo poskytnutí padesátimiliónové eurodotace na výstavbu resortu, krajskou zastupitelkou, která pro něj s dalšími zvedla ruku.

Svou účast u výslechu v pátek Právu potvrdila s tím, že je však vázána mlčenlivostí ohledně podrobností svědecké výpovědi. „V obecné rovině naše rada ty projekty nevyhodnocovala ani je nekontrolovala. V té době vůbec nebylo známo, že v jednom z těch stovek projektů figuruje tato osoba,“ narážela poslankyně na Andreje Babiše.

Praxe podle ní fungovala tak, že žadatelé předkládali projekty na dotační úřad ROP Střední Čechy, který je vyhodnocoval.

„Byly tam stovky takových žádostí, které úřad prověřoval, plus tam byli vždy dva externí hodnotitelé. My jsme pak dostali průměrné číslo, jak byl daný projekt vyhodnocen, a rozhodovali o množství prostředků,“ nastínila Langšádlová.

Z výslechu prý měla neutrální pocit, vyšetřovatel Nevtípil podle ní dělá profesionální práci. Sám policista ale podle zjištění redakce pro jistotu předešel případné námitky obhájců a na přelomu ledna a února vydal usnesení o tom, že v kauze Čapí hnízdo není podjatý. Odůvodnění bylo prý jednoduché: žádný osobní vztah k vyšetřované věci ani k obviněným lidem.

Svou podjatost už dříve odmítl i dozorový žalobce Jaroslav Šaroch z Městského státního zastupitelství v Praze. Obvinění sice proti tomu podali nejprve stížnosti, ty ale následně stáhli. [celá zpráva]

Znalci zkoumají zdravotní stav dětí

S výslechy obviněných Nevtípil čeká na to, až žalobce Šaroch rozhodne o stížnostech všech jedenácti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Podle mluvčí zastupitelství Štěpánky Zenklové se tak nestane dřív než do konce února.

Stejně tak policie čeká na důležitý znalecký posudek, na jehož základě Nevtípil rozhodne o tom, zda bude pokračovat ve stíhání Babišových dětí, Andreje juniora a Adriany. Oba totiž v minulosti předložili lékařské zprávy, podle kterých se nemohou z vážných zdravotních, přesněji psychických důvodů účastnit trestního řízení.

Na základě toho ustanovila policie v lednu znalce, který má nyní tříměsíční lhůtu na ověření, jestli jsou problémy obou obviněných takovou překážkou, že nelze v jejich vyšetřování pokračovat.

Babišovi s Faltýnkem hrozí za dotační podvod pět až deset let vězení, premiér je navíc stíhán i za poškozování finančních zájmů EU.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Reklama

Výběr článků

Načítám