Pojďme oba na detektor lži, vyzývá Kajínka jediná jeho přeživší oběť

Tím, koho se Kajínkovo chystané propuštění dotklo osobně nejvíce, je jediný přeživší z tragické střelby z konce května roku 1993 Vojtěch Pokoš. Jeho bratra Juliána a podnikatele Štefana Jandu, kterého měli jako bodyguardi chránit, tehdy zastřelil podle verdiktů v plzeňských borských serpentinách právě Kajínek, samotného Vojtěcha Pokoše těžce zranil.

Zemanova milost pro Jiřího Kajínka ho proto šokovala, stejně jako tvrzení řady lidí včetně některých uznávaných kapacit, že existuje mnoho pochybností o vině na doživotí odsouzeného muže.

Jednou z nich má prý být i hlavní důkaz obžaloby, kterým je právě svědectví Pokoše, jenž Kajínka označil za vraha a dodnes si za tím stojí. Už jen proto, že ho tehdy 30. května 1993 neviděl poprvé, šlo prý o třetí společnou schůzku, která však byla kvůli střelbě poslední.

Mnozí však Pokoše označují za nevěrohodného svědka, který pod údajným příslibem mírnějšího trestu za vydírání v jiné kauze šel na ruku policistům a na Kajínka jako střelce ukázal účelově. On to vždy odmítal a nyní znovu nabídl možné řešení, jak ukázat, kdo mluví pravdu.

„Ať jde na detektor lži a půjdu i já. Nelžu. Vyzýval jsem k tomu už před deseti lety,“ poznamenal Pokoš pro Právo a vybídl tak Kajínka k podstoupení tohoto vyšetření.

Nejznámější český vězeň totiž vždy naopak odmítal, že by střílel on, na místě činu podle svých slov nikdy nebyl. A také Kajínek kdysi chtěl své tvrzení podložit výsledky z detektoru.

„Strašně jsem se o to v minulosti snažil a opakovaně jsem žádal, abych mohl vyšetření na detektoru lži podstoupit. Souhlas jsem ale nikdy nedostal a tehdy mě to mrzelo, protože jsem v tom viděl velkou naději. Proč bych ho měl podstupovat teď?“ reagoval ve středu z rýnovické věznice prostřednictvím partnerky Kajínek.

Jde sice podle něj o dobrou věc, ale ve špatnou dobu. Před lety by se prý detektor lži hodil mnohem více a mohl mu údajně pomoci. Teď už netuší, čemu by podobné vyšetření prospělo, a považuje ho proto za zbytečné.

Stejný negativní postoj má podle své přítelkyně i v otázce možného setkání a konfrontace se samotným Pokošem po svém propuštění. „Slyšel ho (Pokoše) v televizi, jak lže, tak jak to dělal vždycky. Proto prý neví, o čem by se spolu vlastně měli bavit,“ podotkla k tomu Kajínkova blízká, která je s ním až dvakrát denně v telefonickém kontaktu a pravidelně za ním řadu let jezdí na osobní návštěvy.

Pokoš přitom v telefonickém rozhovoru s Právem ve středu uvedl, že by mu přímý rozhovor s odsouzeným mužem nevadil. „Nebojím se osobního setkání s Kajínkem ani toho, říct mu to do očí. Ale nechci s ním debatovat a dělat nějakou exhibici jen ve dvou před kamerami,“ řekl nejprve redakci Pokoš.

Konfrontaci s mužem, který ho podle pravomocných rozsudků onoho osudného dne roku 1993 těžce zranil nejméně pěti ranami z pistole, by prý klidně absolvoval, ale za přítomnosti dalších zúčastněných lidí, například i jiných očitých svědků celé události.

A pak by byl hlavně rád, aby u toho byli ti, kdo jsou na Kajínkově straně a napadají rozsudky, které nejznámějšího českého vězně poslaly v roce 1998 pravomocně do vězení na doživotí.

„Chtěl bych vědět a slyšet od těch lidí, kteří hovoří o pochybnostech v té kauze, jaké tam vidí, například od pana Rychetského (někdejší ministr spravedlnosti a současný předseda Ústavního soudu - pozn. red.), a kteří mluví o tom, že si Kajínek zaslouží milost. Rád bych věděl proč, protože to furt nedokážu pochopit,“ řekl Pokoš.

Doplnil, že v úterý se byl u plzeňského krajského soudu podívat do spisu k celému případu. A mimo jiné prý zjistil, že kromě něj a dalších dvou náhodných svědků viděli vraha další lidé na místě. Není prý tedy sám, kdo označil právě Kajínka za střelce.

Narážel tím na fakt, že v původních výpovědích poznali v tom, kdo zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, právě Kajínka, také dva mladíci, kteří náhodou jeli kolem autem odcizeným otci jednoho z nich. Oba ho shodně označili policii na fotografiích, u soudu už ale možného pachatele nepoznali.

Jenže Pokošovi je jasné, že nikdo z nich nebude chtít jít do přímé konfrontace s Kajínkem. „Nedivím se jim. Jediný, kdo o tom všem veřejně mluví, jsem já. Ostatní nechtějí, a dnes už vůbec ne, aby někdo z nich šel proti proudu,“ uvedl Pokoš.

Kromě zmíněných mladíků původně proti Kajínkovi svědčil i kolemjdoucí, který viděl z místa činu utíkat pachatele. I on označil nejprve na fotografii Kajínka, u soudu už ho ale nepoznal.

Dalším v řadě byl pak řidič, který údajně Kajínka k borským serpentinám na domluvenou schůzku přivezl, a po střelbě zase spolu údajně odjeli. Také on ale později svou výpověď odvolal s tím, že ji řekl pod nátlakem policie.

O jednom střelci, kterého viděly ale zdálky, pak rovněž hovořily dvě ženy, stejně jako ostatní svědci s výjimkou Pokoše však u soudu Kajínka za vraha neoznačily.

V souvislosti s jeho nynějším plánovaným propuštěním už se o nejznámějšího českého vězně začali podle informací Práva zajímat lidé, kteří by mu chtěli v životě na svobodě pomoci, anebo jen vytěžit z jeho mediální známosti něco pro sebe.

Podle důvěryhodného zdroje redakce někteří z nich už volali i na vězeňskou službu s žádostí o zprostředkování kontaktu na Kajínka, protože by ho prý rádi zaměstnali.