Hlavní obsah

Padělal podpis, díky kterému získal Plzeňský kraj 60 miliónů z EU. Hrozí mu 10 let

Právo, Patrik Biskup

Záhada kolem padělaného podpisu na stavebním povolení, díky kterému před pěti lety získal Plzeňský kraj více než šedesátimiliónovou unijní dotaci na rekonstrukci silnice z Klenčí na hraniční přechod Lísková, se zdá být vyřešena. Přesněji řečeno policie našla pravděpodobného viníka, který za čachry s parafou údajně stojí.

Foto: Právo

Úřední dokument s padělaným podpisem (druhý shora)

Článek

Ten zřejmě jednoho z účastníků stavebního řízení bez jeho vědomí podepsal na úřední listinu, čímž urychlil proces nabytí její právní moci. Jinak by totiž kraj termín pro získání miliónů z Bruselu prošvihl.

„V této trestní věci jsme obvinili konkrétní osobu,“ potvrdil ve čtvrtek Právu krajský policejní mluvčí Jan Koželuh. Bližší podrobnosti však sdělit nechtěl. „Mohlo by to ohrozit další průběh vyšetřování,“ vysvětlil.

Poškodil prý finanční zájmy EU

Podle informací Práva je stíhaným bývalý technický náměstek domažlické Správy a údržby silnic (SUS), a to pro zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie. Za to může skončit ve vězení až na deset let. Právu se obviněného muže nepodařilo zkontaktovat, aby se mohl vyjádřit.

Jeho obhájce Václav Faltýn se o případu odmítl bavit. Není tak jasné zejména to, zda úředník porušil zákon z vlastní vůle, nebo k tomu dostal příkaz. Pro tehdejší vedení kraje byla totiž dotace na stavbu silnice klíčová.

Jedna z variant je i případné vrácení finančních prostředků
Karel Hron, ROP Jihozápad

Jednou z podmínek pro získání evropských peněz mělo být vydání pravomocného stavebního povolení do určitého termínu. A protože papír s kulatým razítkem spatřil světlo světa na poslední chvíli a už nezbýval čas zabývat se případnými námitkami účastníků stavebního řízení v rámci odvolání, byla snaha dostat rozhodnutí o stavbě do právní moci prakticky okamžitě.

Byl na cestách

Úředníci to vyřešili tak, že obešli účastníky řízení a stavební povolení jim osobně předali. Nechali si od nich podepsat doklad, že proti němu nemají námitek, a vzdávají se tak práva na odvolání.

Foto: Krajský úřad Plzeňského kraje, Právo

Slavnostní střihání pásky v loňském červenci

Problém nastal v okamžiku, kdy úředníci zjistili, že jeden z účastníků řízení je mimo republiku a vrátí se až po termínu, kdy mělo být pravomocné stavební povolení odevzdáno jako součást žádosti o čerpání dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad (ROP).

Podpis muže, jenž ve správním řízení vystupoval z pozice majitele pozemku sousedícího s opravovanou silnicí, se ale nakonec na stavebním povolení zázračně objevil. Ale muž v době, kdy stavební povolení bylo vydáno (tedy 23. 2. 2011), až do doby, kdy nabylo právní moci (3. 3. 2011), prokazatelně cestoval po Střední Americe.

Jako důkaz policii předložil cestovní pas se vstupním razítkem do Mexika s datem, kdy měl podepsat osobní převzetí stavebního povolení. „No comment. Byl jsem upozorněn policií, že o tom nesmím mluvit,“ reagoval na dotaz Práva 46letý muž.

A právě on mohl mít ke stavebnímu povolení oprávněné výhrady, neboť jak se ukázalo už v průběhu realizace stavby, odvodnění z nové komunikace ústí přímo na jeho pozemek, který je tak stále podmáčený, a tím i znehodnocený.

Rozhodnutí přímo do ruky nedostal

Plzeňský kraj jako investor stavby pověřil tehdy vyřizováním agendy kolem stavebního povolení majitele domažlické realitní kanceláře Milana Mrázka. Ten Právu už dříve potvrdil, že rozhodnutí o stavebním povolení se kvůli zkrácení lhůty k nabytí právní moci doručovalo účastníkům řízení přímo do ruky, přičemž zároveň podepisovali papír, že se vzdávají práva na odvolání.

Foto: Právo

Úřední dokument s padělaným podpisem (druhý shora)

„Měli jsme to rozdělené, já jsem obcházel jednu skupinu těchto lidí a tu druhou někdo ze správy silnic. Ten člověk, jehož podpis měl být zfalšován, do té mé skupiny nepatřil,“ prohlásil Mrázek.

Projekt rekonstrukce silnice Klenčí–Lísková byl rozdělen do dvou etap. V srpnu 2012 putovala z ROP na účet Plzeňského kraje první část dotace ve výši 43,7 miliónu korun, žádost o platbu za druhou etapu už ale ROP pozastavil do uzavření policejního vyšetřování. Teď hrozí, že kraj bude muset vrátit i první část dotace.

„Záleží, jaké bude rozhodnutí soudu, ale jedna z variant je i případné vrácení finančních prostředků,“ reagoval na případ Karel Hron, který je pověřen vedením ROP Jihozápad.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám