„Soud vycházel z konstantní judikatury,“ odůvodnila rozhodnutí soudkyně Jaroslava Novotná. „Došlo k překrývání činností generálního ředitele a statutárního orgánu (předsedy představenstva, pozn. red.).

Sitta, který papírnu v roce 1997 Neograph založil, se ve středu soudu snažil vysvětlit rozdíl mezi činností těchto dvou funkcí.

„Jako předseda představenstva jsem pouze nastavil základní strategii společnosti,“ uvedl. Tím měl na mysli rozhodnutí, že se firma bude specializovat na ceninové papíry, že bude exportně orientovaná nebo, že se vytvoří výzkumná a vývojová pracoviště. Jako generální ředitel zase nastavoval organizační strukturu.

„Nebyli lidé, v roce 1997 jsem neměl personální oddělení. Sedl jsem do auta, objížděl Evropu a sháněl dodavatele,“ popisoval Sitta. „V žádném případě si nemyslím, že toto dělá předseda představenstva.“

Sitta prý v začátcích fungoval jako výrobní ředitel, obchodní ředitel, vedoucí nákupu nebo také realizoval například vývoj a výzkum ochranných prvků. „Chci kategoricky vyjádřit nesouhlas s tím, že je tady souběh činností. Ta činnost se nepodobala,“ uzavřel.

Soud ale nepřesvědčil. „Obchodní vedení společnosti nemůže být předmětem pracovněprávního vztahu,“ prohlásila Novotná k nepravomocnému rozsudku, Sitta se totiž na místě odvolal.

Soud otočil

Stejný soud přitom v minulosti rozhodl, že výpověď, kterou Sitta obdržel v roce 2012 je neplatná.

Podle papírny Sitta svými mediálními vystoupeními a jako jednatel konkurenční společnosti firmu poškodil. To se ale u soudu nejprve nepodařilo prokázat. Po odvolání firmy (v současnosti Security Paper Mill) ale městský soud spor vrátil zpět.

Sitta měl údajně Neograph, který mimo jiné tiskl jízdenky pro pražský dopravní podnik, poškodit tím, že v médiích upozornil na provizní faktury od firmy Cokeville Assets, sídlící na Britských Panenských ostrovech, která je napojená na Rittiga.

Na její účet mělo podle této provizní smlouvy chodit 17 haléřů z každé vytištěné jízdenky pro dopravní podnik. Celkem si tak Cokeville měl v podstatě přijít asi na 40 miliónů korun. [celá zpráva]

Msta za jízdenky

Odpovědí mu bylo trestní obvinění z tunelování papírny. Že šlo v podstatě o pomstu, potvrdil nepřímo i soudce Městského soudu v Praze Alexander Sotolář, který Sittu staršího sice uznal vinným, ale od potrestání upustil.

Vladimíru Sittovi mladšímu uložil zatím nepravomocně podmínku. „Je nepochybné, že trestní oznámení bylo připraveno právníky z okolí inženýra Janků a Iva Rittiga. Mohlo jít o jakousi formu odplaty za zveřejnění vyvádění finančních prostředků z dopravního podniku hlavního města Prahy,“ uvedl tehdy Sotolář. [celá zpráva]

Jan Janků, do té doby spoluvlastník Neographu, v roce 2013 převzal vedení papírny poté, co státní zástupkyně Dagmar Máchová zabavila v souvislosti s trestním stíháním Sittovi staršímu akcie a zakázala mu hlasovat na valné hromadě Neographu, jíž byl polovičním majitelem.