Článek
Policie proto případ minulý týden odložila. Právo o tom informoval dozorující státní zástupce Vít Legerský. Vyšetřovatelé sice dospěli k názoru, že soudce nebyl zavražděn, nedokážou to ale říci se stoprocentní jistotou.
„V tom domě se volně pohybovaly dvě desítky psů, kteří tam po jeho smrti nadělali obrovskou paseku. Kromě toho, že mohli zlikvidovat stopy, narušili tělo zemřelého v oblasti smrtelné rány. V podstatě nám tak znemožnili udělat přesný snímek toho, co se tam stalo. Snažili jsme se o to rok, ale bohužel se nám to nepodařilo,“ řekl Legerský.
Sebevražda, nebo nešťastná náhoda
Vyšetřovatelé se ale podle něj přesto kloní k názoru, že soudce buď spáchal sebevraždu, nebo šlo o nešťastnou náhodu. „Mechanismus zranění známe. Šlo o jednu řeznou ránu v oblasti krku. Nevíme ale, co ji způsobilo. V domě jsme našli různé nástroje způsobilé ke vzniku takového zranění, nicméně na žádném z nich nebyl nalezen biologický materiál,“ řekl státní zástupce.
Jezevčíci soudce Miloslava Studničky jsou nyní ve venkovním výběhu sdružení Toulavé tlapky.
Kriminalisté prověřovali celkem tři hlavní verze – kromě sebevraždy a nešťastné náhody také možnost, že se Studnička stal obětí trestného činu. „Osobně jsem ale hluboce přesvědčen, že na úmrtí neměla podíl cizí osoba,“ řekl Legerský. Připustil však, že nejde o stoprocentní závěr.
Vyšetřovatelé podle něj nedokážou zcela vyloučit, že se ve Studničkově domě teoreticky někdo mohl pohybovat, ale nedokážou si představit, jak by se dostal dovnitř a jak by se mohl mezi tolika psy pohybovat, aniž by zanechal stopy a vzbudil pozornost sousedů.
Nezjistili jsme, co způsobilo řeznou ránu na krku
Čtyřiašedesátiletý soudce Miloslav Studnička byl nalezen mrtev loni 9. července ve svém domě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vzhledem k tomu, že v minulosti soudil řadu velkých kauz včetně případu žhářského útoku na dům romské rodiny ve Vítkově, vzbudila jeho tragická smrt obrovskou mediální pozornost a okamžitě se vyrojily spekulace, zda nemohl být zavražděn.
K případu se tehdy vyjadřovala soudcovská unie i ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Pokud by byl zavražděn pro to, jak soudil, byla by to tragédie a znamenalo by to velkou ztrátu pro českou justici,“ uvedl ministr krátce po události.
