A to Ježka dopálilo natolik, že se rozhodl na vlastní pěst ověřit kvalitu písmoznalectví jako znaleckého oboru.

Před notářkou a dalšími svědky nechal svoji sekretářku za sebe podepsat fiktivní dokument, přičemž pravost podpisu měli posléze určit dva náhodně vybraní soudní písmoznalci, kteří netušili, že jde o test, a posudek zpracovali standardně na objednávku za úplatu podle znaleckého tarifu.

A výsledek? Oba znalci ve svých posudcích dospěli k tomu, že jde jednoznačně o pravý podpis Jiřího Ježka.

„Byl jsem z toho paf. Na oba znalce jsem proto podal trestní oznámení za podání nepravdivého znaleckého posudku. Jasně se tím ukázalo, že tito znalci nejsou odborníci na svých místech a kdekdo je může přechytračit. To je alarmující zejména proto, že jejich závěry jsou klíčové pro rozhodování soudů ve sporech, kde létají obrovské peníze anebo se rozhoduje o lidských osudech,“ řekl Právu Ježek.

Za svými závěry si stojí

Zmiňované posudky vypracovali podle informací Práva soudní znalci Jan Zimmer a Lenka Plzáková. Oba Právu řekli, že si za svými závěry stojí.

„Nikdo neříká, že se znalec nemůže mýlit. Měl by ale postupovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a podle postupů, které jsou platné a vědecky ověřené. A já mohu čestně prohlásit, že jsem tak postupoval,“ prohlásil Zimmer.

Na otázku, jak si vysvětluje, že z notářského zápisu, který má Právo k dispozici, jednoznačně vyplývá, že podpis Jiřího Ježka napodobila Renata Svobodová, uvedl, že notářské ověření taky nemusí být pravé.

„I s tím jsem se ve své praxi setkal. Proto jsem v této souvislosti požádal ministerstvo spravedlnosti, aby tyto skutečnosti prověřilo, stejně jako to, zda je vůbec možné, že osoba, která to za pana Ježka podepsala, vůbec takovými písařskými dovednostmi disponuje,“ dodal Zimmer.

Jeho kolegyně Plzáková v reakci na propíraný posudek nechtěla nic komentovat s tím, že je vázána mlčenlivostí. Pouze obecně uvedla, že jí taková „zkouška“ přijde nemorální.

Trestní stíhání?

V případě Zimmera už policie trestní oznámení odložila s tím, že svým jednáním nenaplnil subjektivní stránku trestného činu. Tedy jinými slovy – nejednal s úmyslem někoho poškodit.

„Tady to vidíte. Stačí říci jen, promiňte, pánové, já jsem postupoval podle svého nejčistšího svědomí, a nikdo už neprokáže, že v tom mohl být úmysl. Není přece žádným tajemstvím, že někteří znalci pracují pro tu či onu stranu a podle toho také jejich posudky vypadají,“ upozornil Ježek.

Protichůdné posudky znalců zkoumajících pravost podpisů dokonce nedávno vyústily v trestní stíhání jednoho z nich. Tím byla Anna Grabowská, která podle Lucie Kadečkové z Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podala nepravdivý znalecký posudek, na jehož základě došlo k odsouzení ženy podezřelé z pokusu o podvod.

Jenže tamní soud Grabowskou loni v červnu zprostil obžaloby v plném rozsahu, neboť se nepotvrdilo, že její posudek byl špatný. Před soudem se totiž k posudku Grabowské vyjadřovali další čtyři znalci, z nichž dva potvrdili, že její závěry jsou správné, a dva je naopak kategoricky odmítli s tím, že jsou chybné.
Soudce pak nad rámec rozhodnutí prohlásil, že po zkušenosti s tímto případem už nebude posuzovat žádnou trestní věc jen na základě znaleckých posudků z oboru grafologie nebo ruční písmo, neboť k nim už nemá důvěru.

Počítačové metody se nepoužívají

Problém je podle oslovených expertů v tom, že při zkoumání ručního písma znalci nepoužívají, tak jako v jiných oborech, počítačové metody, ale zásadní roli v tom stále ještě hraje lidský faktor.

Královéhradecký soud v této souvislosti upozornil na to, že v současné době zcela chybí předpis, který by upravoval odbornou způsobilost znalců v této oblasti.

Jejich jmenování do funkce budí v některých případech i určité pochybnosti. Reportér Práva například zjistil, že před dvěma lety jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil znalcem oboru kriminalistika se specializací na expertízu ručního písma Jiřího Závoru, a to i přes nedoporučující stanovisko od Kriminalistického ústavu Praha (KÚP).

Podle písemného vyjádření ředitele KÚP Pavla Koláře, které má Právo k dispozici, nebyl Závora dostatečně odborně zkušeným pro samostatnou praxi písmoznalce. Kolář dokonce ministerstvo varoval, že pokud by žadatel nemusel prokazovat odbornost a praxi, byl by to v případě jeho úspěchu nebezpečný precedens, který může strhnout lavinu dalších nekvalifikovaných následovníků.