Nejprve si policisté mysleli, že se jedná o pachatele dva. V různých vykradených objektech vyřezal díry do dveří, vyboural zeď nebo vysadil okno. Šlo o ordinace, kanceláře, sklady obchůdků a podobně. Pak se v již jednou vykradených místnostech krádeže opakovaly, ale zcela jiným způsobem.

"Pachatel se dovnitř dostal ventilačkou ve výšce téměř pět metrů, kdy prolezl škvírou jen 20 centimetrů širokou, jindy překonal téměř dva a půl metru vysokou ohradu, do místností se dostával po krkolomných a velmi riskantních cestách někdy i hodně vysoko nad zemí. Teprve později jsme podle některých stop zjistili, že se jedná o stále stejného zloděje,“ uvedl kriminalista Pavel Bojanovský.

Ke svému překvapení policisté dopadli teprve šestnáctiletého pachatele. Není to však žádný začátečník. Už v patnácti byl jako mladistvý za zlodějny odsouzen v Kroměříži. V Brně byl chycen dvakrát. Poprvé, když ho vezli po zadržení do diagnostického ústavu, kde byl předtím umístěn. Podruhé, když byl znovu v Brně chycen policií, už putoval rovnou do vazby, kde i přes svůj nízký věk skončil.

Své činy obhajoval tím, že se musel postarat především o svoji o rok starší přítelkyni, se kterou čeká potomka. Fakt, že značnou část ze čtvrtmiliónového lupu utratil za pervitin, skromně nezmiňoval.