Oba rodiče se na místě odvolali, rozsudek stále není pravomocný. Soud jim za týrání svěřené osoby už loni vyměřil stejné tresty.

Vrchní soud v březnu verdikt zrušil a věc vrátil k novému projednání. Zpochybnil mimo jiné znalecký posudek soudního lékaře Ivana Boušky, který zhodnotil zdravotní stav dětí, aniž je osobně vyšetřil. Soudce Kamil Kydalka proto v pondělí odpoledne Boušku znovu vyslechl. Dopoledne soud vyslechl lékaře, kteří oba chlapce vyšetřovali těsně po odebrání rodičům, i úředníky, kteří je loni v dubnu odváželi přímo z rodného bytu.

Rodiče dětí čekají před soudní síní

Rodiče dětí čekají před soudní síní

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Byl to nepříjemný pohled. Tmavý byt byl cítit močí, děti ležely nahé na zemi,“ popsala soudní úřednice Jana Raušová prostředí vinohradského bytu. „Starší chlapec na nic nereagoval, mladší trochu plakal,“ řekla o chování dětí úřednice.

Dětem v té době byl rok a půl a dva a půl roku.

Starší chlapec ovládá jen 30 slov

Podle lékařů nemohou být pravdivé výroky rodičů, že svým dětem zpívali, hráli si s nimi nebo prohlíželi obrázky. „Tak to probíhat nemohlo,“ prohlásila dětská psycholožka Markéta Hrdličková, která má chlapce dodnes v péči. Příčinu opožděného vývoje dětí vidí jednoznačně v prostředí, kde vyrůstali od narození a v němž jim chyběla láska a jakékoli podněty. Teprve v pěstounské rodině u příbuzných se stav chlapců podle Hrdličkové výrazně zlepšil. „Mladší bude normální, u staršího si ponechávám rezervu,“ zhodnotila psycholožka vyhlídky dětí do budoucna.

Starší, dnes 3,5letý hoch ovládá stále jen 30 slov a je velmi plachý. Míra poškození je přitom podle lékařů u obou chlapců přímo úměrná době, po jakou žili se svými rodiči. „Oba neuměli kousat, nebyli zvyklí na tuhou stravu. Starší se neuměl ani usmát, což se mladší po určité době naučil. Bylo znát, že mladší nebyl v prostředí rodiny tak dlouho,“ podotkla další lékařka Jaroslava Lukešová.

Dětský psycholog František Schneiberg označil případ za zcela výjimečný. „Je to typická, učebnicová ukázka deprivace, která se dříve vyskytovala třeba u dětí v některých ústavech, kde jim nebyla věnována dostatečná péče. Už léta jsem se s tím nesetkal,“ uvedl Schneiberg.