Podle soudu svými projevy namířenými proti přistěhovalcům, Vietnamcům a nepřizpůsobivým podněcovali nenávist.

K soudu nakonec dorazili jen Vandas a Štěpánek podporováni asi desítkou svých přívrženců, přestože webové stránky partaje zvaly k masivní návštěvě jednání. Před senátem se pak začala odvíjet již několikrát opakovaná písnička, která vykreslovala obžalované jako mírumilovné občany, kteří se do spárů justice dostali politováníhodným nedopatřením a úklady svých politických nepřátel. Při téměř dvouhodinovém vystoupení právníků obžalovaných špiček DSSS pak postupně únavou klesaly nejen hlavy senátu, ale i nepočetných přívrženců v soudní síni.

Vandasova slova o „ničivé imigrantské vlně tsunami, která zaplavuje naši krásnou českou zemi a ničí vše, co je nám drahé“, prezentoval jeho obhájce jako standardní alegorii směřující k obraně tradičních hodnot české společnosti. „S odstupem téměř tří let je zřejmá aktuálnost těchto slov, jsou to nyní problémy dneška. Nejednalo se o žádné dovolávání se nenávisti, jen jsme politicky pojmenovávali problémy společnosti. Celé to považuji za politický proces a snahu nás zastavit,“ neobvykle krotce prohlásil před soudem Vandas.

„Projev jen mapoval náladu společnosti, lidé se nám svěřují se svými starostmi. Nálada při mítinku je trochu jiná než při nějaké akademické debatě,“ dodal Štěpánek.

Senát v čele s Karlem Hortíkem jejich argumentaci nakonec částečně vyslyšel, když zrušil peněžité tresty pro některé z odsouzených.