Rozhodl o tom ve středu Vrchní soud (VS) v Olomouci, který tak prakticky potvrdil verdikt Krajského soudu (KS) v Brně z loňského 16. června, proti kterému se odvolaly obě zúčastněné strany.

„Nemocnice jednoznačně provedla zásah do osobnostních práv Maděrové. Proto písemná omluva. Nárok na nemajetkovou újmu však uplatnila až poté, co se judikatura ustálila na tom, že toto právo nemajetkové újmy se promlčuje po třech letech. Požadované peníze jí tak nemohly být přiznány. Nemocnice ale pochybila, a tak jsme nově rozhodli, že nemocnice jí musí uhradit náklady řízení před krajským i vrchním soudem,“ vysvětlil Právu mluvčí olomouckého vrchního soudu Petr Angyalossy.

O sterilizaci se dozvěděla po letech

Maděrová prodělala sterilizaci spolu s druhým porodem císařským řezem 30. května 1982 bez svého vědomí a souhlasu. Následně až 1. června 1982 ji zdravotní sestra požádala o podpis prohlášení, že souhlasí s provedením sterilizace, s tím, že se jedná pouze o formalitu, přičemž o tomto zákroku nebyla úplně a přesně informována.

V roce 1986 pak uzavřela druhé manželství a s novým partnerem si přáli mít děti. Nemohla však otěhotnět a až po několika vyšetřeních se dozvěděla, že důvodem je její sterilizace. Otěhotnět se jí nepodařilo ani po mikrochirurgické operaci, ani po dvojím umělém oplodnění.

Anna Maděrová (vlevo) u Vrchního soudu v Olomouci.

Anna Maděrová (vlevo) u Vrchního soudu v Olomouci

FOTO: Petr Marek, Právo

Řádného poučení o sterilizaci se jí prý dostalo až v rámci řízení vedeného ombudsmanem, kdy se teprve dostala ke své zdravotnické dokumentaci.

U vrchního soudu se žena domáhala přiznání požadované nemajetkové újmy, případně vrácení věci krajskému soudu. Poukázala především na to, že námitka promlčení vznesená nemocnicí je v rozporu s dobrými mravy a že KS uznal, že její žaloba je důvodná.

Nemocnice Znojmo zase požadovala zamítnutí žaloby s tím, že sterilizace Maděrové byla provedena v souladu se zákonem, neboť byla indikovaná, prováděná při císařském řezu a současně v akutním případě, kdy není nutná písemná žádost pacientky ani souhlas odborné lékařské komise. Argumentovala i tím, že žena se o smírné řešení případu nikdy nesnažila, ale naopak vždy aktivně vystupovala ve zcela opačném duchu.