Článek
Podle obžaloby se Herič rafinovaným způsobem zmocnil bezpečnostních a identifikačních údajů osmi desítek klientů banky. Podařilo se mu nabourat do počítačů dvou ostravských vysokých škol, ze kterých studenti prováděli bankovní operace pomocí služby internetového bankovnictví.
Podle státního zástupce Herič do počítačů nainstaloval speciální software, který zaznamenal stisky jednotlivých kláves a výsledky si pak stáhl do svého počítače. Tak se mu podařilo získat přihlašovací údaje k účtům nic netušících studentů.
Potom se pokusil převést peníze pomocí více než osmi stovek elektronických příkazů k úhradě. Aby zabránil svému odhalení, využíval volně přístupného internetového WiFi připojení, kde nelze zjistit konkrétního odesilatele.
Česká spořitelna ale podezřelé bankovní transakce zaznamenala a obrátila se na policii. Ve čtyřech případech peníze z nabouraných účtů sice odešly, banka ale hned zareagovala a stáhla je zpět. Zároveň zvýšila zabezpečení transakcí prováděných přes internet.
Policii se podařilo dostat Heričovi na stopu a při domovní prohlídce mu zabavila několik počítačů. Po několikaměsíční analýze policie Heriče obvinila, ten ale uprchl do zahraničí krátce před plánovaným zatčením.
Rozsudek zatím není pravomocný. Obhájce Lumíra Heriče se proti němu odvolal. Státní zástupkyně si nechala lhůtu na rozmyšlenou.