Rozhodl o tom ve středu Vrchní soud (VS) v Olomouci, když zrušil verdikt KS, který loni 9. prosince žalobu zamítl. „Krajský soud neprovedl podstatnou část důkazů, které navrhovali žalobci, aby prokázali své nároky. Bude to muset napravit,“ vysvětlil předseda senátu olomouckého VS Vojtěch Brhel. Romové, kteří se jednání zúčastnili, ho za to „odměnili“ potleskem.

Radnice Vsetína za Čunkova vedení v říjnu 2006 vystěhovala pavlačový dům v centru města obývaný hlavně neplatiči. Šest rodin skončilo v domech na Jesenicku a Prostějovsku. Dalších 36 město přestěhovalo do obytných kontejnerů v části Poschla.
Postup Vsetína tehdy vyvolal vlnu kritiky ze strany Romů, ochránců lidských práv, politiků, starostů obcí, kam město Romy přesídlilo a také tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla.

Romové, žalobu jich podalo celkem 22, tvrdí, že město porušilo jejich základní lidská práva.

Vadí jim například, že neměli možnost vybrat si bydlení sami. Byli podle nich deportováni násilím, přestože se jednalo o rodiny s malými dětmi.

Každý z nich žádá 100 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy. Chtějí také, aby se jim město omluvilo ve třech celostátních denících, třech týdenících a v romských médiích.

Práva porušena byla, částka je ale přemrštěná

Soudce Brhel kauzu označil za velmi komplikovanou a dokonce učinil dílčí závěr. „Z důkazu, který jsme založili do spisu my, a to ze zprávy ombudsmana, který v této věci provedl rozsáhlé šetření, je patrné, že porušena lidská práva Romů byla a to minimálně tím, že si nemohli zvolit místo svého pobytu. Bude však na krajském soudu, aby přesně vymezil díl odpovědnosti, kterou nese město a kterou žalobci,“ uvedl Brhel.

Prostor však podle něj bude i na pokusy o mimosoudní dohodu. „Třeba částka, kterou požadují Romové je přemrštěná,“ dodal Brhel.

„Jsem rád, že to tak dopadlo a doufám, že město vyjádří nad tím, co s námi udělalo, lítost a od všeho, z čehož jsme byli nařčeni, nás očistí. Věřím také, že se budeme moci do Vsetína vrátit. Máme tam kořeny a jsme tam zvyklí. Na Jesenicku, kde nyní žijeme, nás nic nedrží,“ řekl Právu jeden z žalujících Romů Karol Kandrač.