Článek
Takový pohled se vám mohl naskytnout na jednom z největších letišť v Jižní Africe, na Times Square v New Yorku i na náměstí Míru v Praze. Své přístroje na domácí přípravu nápojů z kohoutkové vody takto zviditelňuje společnost Sodastream.
Společnost CocaCola se ohradila a rovnou pohrozila soudem. Mezi obaly posbíranými na skládce jsou totiž také lahve z její produkce a firma takové nakládání s vlastním majetkem považuje za nepřípustné. O kuriózní kauze jako první informoval prestižní ekonomický magazín FORBES.
Pro každou firmu je přirozeně výhodnější veřejně představovat své výrobky pouze v nablýskané podobě před zakoupením než jejich zbytky po spotřebování. Pomačkaný odpad ze skládky se stále ještě zřetelně čitelnou etiketou není dobrou reklamou. Ze zveřejněných důvodů ale vyplývá, že za tak ostrým útokem stojí spíše něco jiného. Velké firmy se rády chlubí svým pozitivním vztahem k životnímu prostředí. Názorná informace o skutečných hromadách odpadu přímo souvisejících s jejich podnikáním do tohoto obrazu příliš nezapadá. Hrozba právními kroky s odkazem na vlastnická práva k vyhozeným obalům je ovšem poněkud riskantní reakcí.
České zákony upravují odpovědnost za odpad v souladu s evropskou legislativou. Odpad na skládce patří jejímu majiteli a průmysl přispívá jen na část nákladů spojených se sběrem, svozem a recyklací, spalováním či skládkováním svých odpadů.
SodaStream
Zvýšit ji má novela obalového zákona. Podle Legislativního plánu vlády ji mělo ministerstvo životního prostředí předložit v březnu, avšak obsah není znám dodnes. V mnoha evropských zemích od Chorvatska po Estonsko se to přesto podařilo. Zavedení zálohování jednorázových nápojových obalů tam zvýšilo recyklaci nápojových obalů až nad 95 %. Proti zvýšení odpovědnosti za nápojové obaly se nejvíce stavěly právě svazy výrobců nápojů. To nás vrací zpět ke sporu o to, komu vlastně patří vyhozené lahve.
Rozhodnutí o tom, zda plýtvat či ne, zůstane jen na nás – spotřebitelích.