Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Začíná válka nervů, kdo s koho

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Po včerejší demonstraci na Václavském náměstí a sněmovní rozpravě o auditu Evropské komise o možném střetu zájmů Andreje Babiše přešel konflikt mezi Babišem a občanskou společností v České republice do nové fáze.

Organizátoři demonstrací dokázali shromáždit tak velké množství protestujících, že se z toho stal faktor politického vývoje. Pokud se jim podaří naplnit 23. června pražskou Letnou, zůstane tento faktor ve hře s neztenčenou silou.

Sám o sobě nedokáže být rozhodující. Okolnosti se ale utvořily tak, že Babiše nemůže nechat lhostejným případný kumulativní efekt. Ten pro něj hrozí v případě, že se neutuchající protesty doma propojí s jeho porážkou ve věci evropského auditu o střetu zájmů. Nesmíme zapomínat ani na kauzu Čapí hnízdo, kde rovněž není rozhodnuto, zda půjde před soud.

Babiš už dal najevo, že sám neodstoupí, a dá se předpokládat, že bude zuřivě bojovat. Vlastně už začal. Zaútočil na Evropskou unii. Ve Sněmovně označil audit za velice pochybný zde. Šel ještě dál: „A já považuji ten audit za útok na Českou republiku. Za útok na zájmy České republiky. Za destabilizaci České republiky.“ On to sice říkal Ludvík XIV., že stát je on, ale Babiš jako frankofil to rád zopakoval.

Zároveň před jakoukoliv analýzou auditu prohlásil, že „se vracet nic nebude“. Který smělec mezi českými státními úředníky si teď troufne napsat do hodnocení něco jiného? Vždyť to byl veřejný příkaz, jak se na audit musí dívat. Pokud samozřejmě chce zůstat státním úředníkem ve státu, který řídí Babiš jako rodinu.

Zároveň se Babiš jednoznačně posunul na pozice KSČM a SPD, když svým nenapodobitelným stylem zvěstoval ve Sněmovně toto: „Takže Evropa nám bude co? Už nám diktovali, koho tady máme vzít, máme vzít migranty, potom nám vnucují v rámci čerpání peněz, jaké programy, a teď nám budou vykládat české zákony. Evropští auditoři.“ Koaliční ČSSD samozřejmě v tu chvíli dělala, že má špunty v uších.

Tato cesta naznačená Babišem vede pryč z EU, i když s ní zároveň povede právní bitvu a pokusí se přesvědčit osobně tamní špičky, že je anděl bez ďábla v těle. Pryč z EU, to je kam? Správně, na Východ. (Omlouvám se, podvědomě jsem převzal jeho stylistiku.)

První stezku již vyšlapává Babišův ministr Karel Havlíček: „Rusko vnímáme velmi citlivě. Jsme součástí EU, tedy musíme respektovat její názor. Náš pohled je ale eliminace sankcí a snaha o návrat do původního režimu obchodování.“ zde.

Bude to válka nervů, kdo s koho. Kdo se první unaví, prohraje.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám