Článek
Před listopadem 1989 se dusno tvořilo do značné míry rozdělením na papaláše (zároveň nositele legitimace KSČ) a lid podřízený. Před rokem 1985 to doprovázela plná ústa keců o socialistické demokracii, po roce 1985 se přidala povinná odvolání na přestavbu. Tu ale českoslovenští papaláši nenáviděli i s celým Gorbačovem.
Když režim v listopadu 1989 padl, volalo se Nejsme jako oni. Dost dlouho to tak i vypadalo. Vynořovali se sice neschopní či všeho schopní političtí činitelé, ale ani tanečník v Bílém domě a vedle toho ministr obrany v Zemanově vládě Vladimír Vetchý, ani ministr Martin Kocourek za ODS s odkloněnými miliony, ani další výtečníci přece jen nepůsobili jako nedílná součást systému.
Letos bude slavných třicet let od listopadových událostí. Jak je to s tím Nejsme jako oni?
Před listopadem se skvěl na obrazovkách Luděk Sobota, teď je v této roli Jaroslav Faltýnek zde. Jenže Sobota si dělal legraci ze své postavičky a vysmíval se lidské blbosti. Faltýnek si naopak utahuje ze všech včetně poslanců, protože si je zjevně jist, že může být blbý jak tágo, ale na tom vůbec nezáleží. Drží ho totiž Velký šéf neboli Vrchní papaláš. Má správnou stranickou legitimaci. A basta fidli.
Čestné druhé místo ve frontě na Babišův patronát drží Krajský úřad Středočeského kraje. Kurnik šopa, kdo by nechtěl brát 35 000 korun měsíčně za „sledování aktuálního dění a poskytování zpětné vazby“? zde. Před třiceti a více lety tomu komunisté říkali „zjišťování názorové hladiny“. Hnusní holubi se vracejí. Babiš občas naoko udělá na své papalášíky bububu, nic se ale nemění.
S jídlem roste chuť, s netrestaností roste drzost. Jeden den rozhodne koalice, že učitelům přidá, ale ráno je všechno jinak zde. A co jako má být? Změní snad toto chování volební preference ANO? V hnutí se zjevně domnívají, že s jejich stálou hodnotou vysoko nad jinými nepohne nic. Ostatně již feldkurát Katz říkal: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou.“
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Proto nepřekvapí, že ministerstvo dopravy vedené ANO jeden den podá pozitivní stanovisko ke zrušení povinného přimíchávání biopaliv do nafty a vzápětí ho změní na negativní. Vždyť se to týká Velkého šéfa, t.č. majitele firmy Český stát. Není divná ani scénka, kdy se sám premiér má zmínit před svými ministry, že mu přijde předsedování ČR v EU příliš drahé a venkoncem zbytečné. To se okamžitě zveřejní v cizině. Nasvítí to provinční formát dnešních papalášů, papalášíků a papalášíčků. A taky jejich voličů.