KOMENTÁŘ: Sucho jako v roce 1947? – Václav Klaus ml.

Jakožto dlouholetý středoškolský profesor zeměpisu (s matematikou vás zde skoro nikdy neotravuju = jsem populista) k tomu napíšu pár slov.

Zaprvé – čím dál více lidí v populaci tyto jevy (jako sucho) moc nevnímá. Žije na sociálních sítích, z klimatizovaného nákupního střediska (potravin je tam dost) si jde zabruslit na „inlajnech“ po betonovém chodníčku, staví se na drink v zahradní restauraci u regulované řeky (máte wi-fi?) a ve městě voda z kohoutku teče. Čím dál více lidí žije ve městech a čím dál méně se věnuje zemědělství.

Nicméně i městský jouda si musí všimnout, že je nějak sucho. Minimálně si všimne, že má zadělané auto od pylu, který žádný déšť nespláchl.

Zadruhé – letošní sucho není žádný aktuální jev způsobený člověkem a „globální změnou klimatu“. Již Kosmas uvádí: „Roku od narození Páně 1121 osení se špatně urodilo pro veliká sucha, která trvala 3 měsíce …“ Hladové kameny v řekách ukazují jednou za desítky let, že stejné sucho bývalo již za našich předků.

Známá extrémní sucha známe z roku 1947 (srážky podnormální od dubna, výrazně podnormální v létě + velká vedra k tomu), 1953 i 1983.

Není náhoda, že rok 1953 (a suché předchozí roky) přispěl k masivní výstavbě přehrad na našem území a rok 1983 (a suché předchozí roky) k úvahám o výstavbě velké přehrady na Berounce u Křivoklátu a dalších velkých vodních staveb. K tomu nedošlo – přišly deštivější roky. A revoluce :-)

Zatřetí – letos je opravdu sucho. Po srážkově normálním lednu přišel extrémně suchý únor (40 % oproti normálu), silně podnormální březen a opět extrémně suchý duben. Neprší tedy takřka již přes tři měsíce. Samotné sucho se teď prudce zhoršuje s tím, jak se otepluje a zvyšuje se výpar.

Vysvětlím: Když se zeptáte studentů nebo lidí, kdy více prší (jsou větší srážky), zda v létě, či v zimě – většina lidí řekne, že v zimě. Protože známe rozbahněné cestičky v parku či lese – vody a mokra je všude „v příkopě“ spousta. Ve skutečnosti ale u nás v létě (květen–srpen) prší (spadne více vody) až dvakrát více než v ostatních měsících.

Nejdeštivější je červen – Medardova kápě. Nejsušší je naopak leden–březen. Ten pocitový rozdíl dělá výpar. V zimě chabý, v létě silný. V chladu voda tolik nemizí. Například řada míst v Africe, které označíme jako polopoušť nebo poušť, má podobné srážky jako Česká republika – akorát výrazně vyšší výpar –, voda není v krajině, potocích a řekách, ale jde nazpět do ovzduší.

V ČR spadne skoro 700 mm srážek za rok. Tedy představte si sloupec 70 cm vody (po stehna), kdyby to spadlo naráz. No a zhruba 2/3 se vypaří, zbytek odteče Labem ve Hřensku a Moravou na Slovensko atd. nebo trochu změní hladinu podzemní vody nebo ho spotřebuje člověk (zemědělství, průmysl…). Proto lidé staví přehrady a rybníky, aby voda neodtekla a mohli ji využívat.

No a výpar třeba někde ve Finsku bude 50 % nebo i méně, kdežto někde v Tunisku třeba 80 %.

Až 85 % tepla ze Slunce spotřebuje planeta Země právě na vypařování vody. Výpar ovlivňuje kromě tepla i vítr (zvyšuje) a spousta dalších faktorů včetně povrchu (třeba velikost lesů, vodních ploch…).

Ale abych to shrnul: Je sucho, protože aktuálně neprší, a je teplo – ostatní věci se moc nemění (třeba zalesněnost ČR spíš lehce roste).

Nejde o žádný dlouhodobý trend ve srážkách. Například třicetileté srážkové průměry 1981–2010 jsou o něco vyšší než 1961–1990.

Nikdo také neví – předpovědi počasí má smysl sledovat zhruba na tři dny dopředu, dále je to dojmologie –, jaký bude vývoj v červnu, červenci. Zda přijde extrémně teplé a suché léto – pak tu máme katastrofu srovnatelnou s rokem 1947 – nebo zda léto proprší a celoroční srážky se dostanou k normálnějším hodnotám.

Pro každý případ si dám dnes k obědu preventivně dvě piva. :-)