Pavel prostě řekl, že ten Martin je tak ukecaný, že je na čase, aby si rozmyslel, jestli má u Klidných silných šípů zůstat. Martin byl zticha. Místo něj se ozval Andrej, který nad ním vždycky držel ochrannou ruku. „Já si myslím, že asi to tak nemyslel,“ řekl na adresu Martinova mluvení o věcech, které mají zůstat v partě a ven se nesmí vynášet.

Tím udělal Andrej jednu záslužnou věc. Pokud někdo pochyboval, zdalipak Martin a Andrej myslí, dostal slovní ujištění, že ANO. Podle zpravodajských zdrojů chtěl ještě Andrej Pavlovi vmést, že do žádných Klidných silných šípů jako prostý magnát nevstupoval a že to mají být Makavé šípy.

„Já nevidím důvod, proč by neměl zůstat, nemám informace, že by něco způsobil,“ řekl ale Andrej nahlas. Dodal, že zásoby šutrů do praků za doby, co to má Martin na starosti, setsakramentsky narostly. A kde že jsou ty vynálezy, které nám zvýší zisk bobříků? narážel na Pavlovo pověření vědou a výzkumem. Nauč se počítat, řepkový plantážníku, opáčil Pavel.

Hoši, hoši, kroutil v duchu hlavou – on hodně věcí dělá jenom v duchu – Slávek, kterému by mohli říkat Mirek Dušín, kdyby on Mirek Dušín někdy byl. Za prvé to nejsou žádné Klidné silné ani Makavé, ale Oranžové šípy. Jenže proč bych vás, kamarádi, tím lekal. Za druhé se musíme sejít, uzavřít klubovnu před cizíma očima, dát si pořádně do držky a pak si podat ruce na to, že tento komiks dotáhneme jako parta.

Zatímco se hoši takto škorpili ať v duchu, či nahlas, obcházel sousedními ulicemi Miloš, kterého široko daleko znala každá žumpa. Bavil se tím, že rozmlouval sám se sebou různými hlasy. Otočil hlavu doprava a řekl hlubokým basem: „150 miliónů.“ Pak se zastavil, hlavu přesunul doleva a barytonem se podivil: „Který idiot si to zase vymyslel?“ Místní ovečky ho sledovaly s úžasem, oddaností a strachem. Jen hodný Marek to nevydržel a zakřičel z plných plic: „Miloše do koše!“ Zvuk jeho hlasu zanikl v odpoledním tichu.

Hoši a děvčata i vy dospělí! Vy přece víte, jak vyřešit problémy, které sužují tuto partu kluků. Odpověď nemusíte psát do redakce. Asi mi povíte, že vás poučuji, a možná budete mít pravdu. Že vlastně víte, že máte rozhodnout, kdo je vám sympatický, kdo protivný a proč – a pak zvolit ty, kteří vám nejméně polezou na nervy.

Spolu pak třeba pohlídáme bratrstvo ovčí docházky.