Článek
A tak, když Němci toužící definitivně odčinit zločiny Hitlerovy říše vítali masu lidí prchající před hrůzami syrské občanské války, kancléřka uprchlíky přímo zvala. Avšak potom, co silvestrovské události otřásly Německem a nadšení většiny opadlo, jim kancléřka Merkelová vzkazuje, že jejich pobyt v Německu je pouze dočasný. Očekává se návrat do vlasti, jakmile tamní válka skončí.
Což by alespoň hypoteticky byla vynikající politika. Naplnila by morální požadavek pomáhat těm, které z jejich domovů vyhnal zuřící konflikt. A přitom by zabránila vzniku problémů s nefunkční integrací. Uprchlíci by prostě za pár let, po válce, odešli domů. Sama deklarace dočasnosti pobytu v Evropě by navíc mnohé od nebezpečné cesty do neexistujícího evropského ráje odradila. Zůstali by raději v první bezpečné zemi, jak se od nich nakonec podle mezinárodních zvyklostí dosti očekává. Ale zpět do reality. Dobrý nápad, navíc založený na osvědčeném principu. Ale co realizace?
Už dnes neumí Německo pořádně vracet ty, kterým byl odmítnut azyl. A to dokonce ani do zemí západního Balkánu. Celkem vzato bezpečných a demokratických zemí ochotných přijímat odmítnuté azylanty zpět. Myslet si, že třeba taková Sýrie bude po válce alespoň tak bezpečná a demokratická jako dnes Albánie nebo Kosovo, je naivní. A to se pořád pohybujeme ve standardech bezpečí a demokracie, které nebudou většině občanů Evropské unie připadat přehnaně vysoké. Budeme uprchlíky nutit odejít do nedemokratických zemí? A k tomu všemu není nejisté, že válkou rozvrácená země bude chtít přijmout zpět masu lidí, jež zatíží nově se ustavující a téměř nepochybně křehkou místní rovnováhu.
Jan Ludvík
Je odborným asistentem na Katedře bezpečnostních studií, výzkumným pracovníkem Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK a příležitostným komentátorem veřejného dění. Studoval na Univerzitě Karlově a University of Richmond.
Doktorské studium absolvoval v oboru mezinárodní vztahy. Odborně se zaměřuje na vztah mezi politickou a vojenskou silou, ozbrojené konflikty, americkou a českou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Je autorem knihy Nuclear Asymmetry and Deterrence: Theory, Policy and History.
Aktvní je na síti Twitter @JanLudvikSBP
Aby tedy vracení dnešních uprchlíků mohlo fungovat, musela by se na něj Evropa začít vážně připravovat. Lidé se budou vracet po mnoha letech mimo svůj domov. Často nebudou mít kam jít a nebude se jim chtít jít. Bude třeba motivovat jak uprchlíky, tak země, kam budou vraceni. Ať už pozitivně, nebo negativně. Ovšem to, že německá kancléřka adresovala návrh dovnitř vlastní strany, napovídá spíš než na seriózní přípravu na snahu o uklidnění naštvaných spolustraníků. Trochu škoda. Přes všechny problémy s ním spojené se jedná o jeden z nejrozumnějších návrhů na dlouhodobé řešení situace.