Článek
Svět, především ten euroatlantický, jásá nad úspěchem diplomacie. Západní společnosti a vládní delegace si podávají v Teheránu dveře a již jsou známy první plánované kontrakty.
Íránská civilní letadla, která jsou na hranici životnosti, mají nahradit airbusy. Nové automobily pro Íránce budou nejspíš francouzské provenience. Na své si přijde i Česká republika, která dodá tatrovky. Evropa může být spokojená. Její mantra a hlavní záliba – obchod – jen pokvete.
Spokojený může být i americký prezident Barack Obama. Získal svůj vytoužený zahraničně politický úspěch, který hledal dvě volební období. Od doby, kdy získal Nobelovu cenu míru, aniž by ještě stihl něco udělat. Zároveň se ukázalo, že v mezinárodní politice se lze i dohodnout a nemusí se vše řešit silou. Potud je vše v pořádku. Otázka zní, co přinese budoucnost.
Íránu trvalo přes třináct let vybudovat kapacity do stavu, kdy mohl vyrobit jadernou zbraň v řádech týdnů. Na jejich zrušení mu stačily necelé tři měsíce. Spěch s dodržením dohody měl svůj důvod. V zemi se budou na konci února konat parlamentní volby. Umírněný reformní prezident Hasan Rúhání potřeboval úspěch, který by vzal vítr z plachet mnohem radikálnějším konkurentům.
Přesto můžeme očekávat nelehký zápas. Rada dohlížitelů Rúhánímu vyškrtala z voleb dvě třetiny reformních kandidátů. Výsledkem je, že se nebudou moci ucházet o hlasy voličů. Země nadále čelí sankcím za nedodržování lidských práv a podporu terorismu. I přes snahu reformistů má íránská společnost v této oblasti mnoho před sebou.
Nově byla na Írán vyhlášena Spojenými státy další finanční omezení. Za porušení zákazu testovat balistické rakety. Základem jaderné triády jsou totiž především nosiče – bombardéry, ponorky a rakety. Jaderná zbraň je k ničemu, když ji nemáte jak dopravit ke svému nepříteli.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
S Íránem se musí počítat, obzvláště kvůli mocenskému vakuu v oblasti, které vzniklo po poslední válce v Iráku. Jakou roli si ovšem bývalá Persie zvolí, to je předmětem vnitropolitického vývoje. Hrozí, že v případě opětovného úspěchu radikálů budou peníze využity místo prosperity k budoucímu zbrojení. Zdali jsme vyhráli mír, nebo si pouze koupili čas, ukáže blízká budoucnost.