Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Opozice ve vlastní třetině

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Rok sleduji aktivity kanadské poslankyně Christye Freelandové. Poslední týdny mohli ti, kteří ji mají v hledáčku, zároveň pozorovat volební kampaň, jak probíhá v ulicích Toronta, kde opět kandidovala. Liberálové, k nimž patří, nakonec kanadské volby vyhráli, byť byli v opozici. A já jsem se přistihl, že mám divný pocit. Jako bych se díval na obrázek, který u nás býval taky k vidění, ale v brzké době nejspíše nebude.

Mnozí zavrhují užitečnost průzkumů volebních preferencí. Jistě že jsou omylné. Když se ale dlouhé měsíce po sobě údaje různých agentur shodují v tom, že máme na politické scéně peloton ANO a ČSSD, které mají zbytek daleko za sebou, a že v tom zbytku je zrovna současná opozice, už by se to přinejmenším na vědomí vzít mohlo.

Co je dnešní sněmovní opozice? Nejsilnější jsou tradičně komunisté. Výhodné je, že každý ví, co jsou zač. A pokud někdo míval iluze, že jsou to jiní, lepší komunisté, očištěné pěnice z Politických vězňů, pak jejich obnovená láska ke Kremlu snad všechny bez klapek na očích vyvedla z omylu.

ODS s předsedou Petrem Fialou se hodně snaží, aby opustila nedůstojné místo mezi Skyllou podřadného postavení a Charybdou pádu pod pětiprocentní práh. Fiala jde cestou, kterou kdysi premiérově vyzkoušel v roli šéfa ČSSD Miloš Zeman.

Jako intelektuál s touhou po moci seznal, že běžný elektorát přemýšlivých a neextrémně naladěných lidí k úspěchu zoufale nestačí. Musí se pro počet nalákat méně sofistikované voličstvo. To se nejlépe dělá, když jim předhodíte nepřítele. Zeman tehdy vábil zavrhováním arcilotra Klause a odporných podnikatelů.

Fiala brnká na xenofobní strunu, kde je venkovní variantou štítění se uprchlíků a pro domácí verzi se používá vláda a státní zaměstnanci. Není bez zajímavosti, že styl čerstvé kampaně ODS Zabal to se agresivitou a podprahovostí nápadně podobá (jsem si jist, že neúmyslně) agitkám Jsem ruský okupant vyrobený v Kremlu.

TOP 09 dnes vypadá jako příběh z lesa Řáholce, který vypráví zestárlý unavený Rumcajs a není s to včas skončit. A ještě mu právě utekly srnky, které mají starost, že je už příliš starý a že přeučený levák, zasloužilý pytlák, který ho má nahradit, všude jen rozestaví železa.

Úsvit se suitou teď mnoho neznamenají. Ale na obzoru je tečka, která se k nám míní přiblížit nestandardní rychlostí: Václav Klaus se chce vrátit a spojí se pro to s kdekým.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

To spíš naši hokejisté porazí Kanaďany na mistrovství světa, než tato opozice brzy opustí vlastní třetinu.

Reklama

Výběr článků

Načítám