Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Patrioti nebo zločinci? - Martin Koller

Novinky, Martin Koller

Ve středu byly ukončeny Slavnosti svobody v Plzni. Jednalo se totiž o jedinou velkou oslavu vítězství nad nacismem a osvobození v naší republice. Návštěvníci byli nadšeni především historickou vojenskou technikou.

Martin Koller

Článek

V Plzni se sešly stovky nadšenců, kteří na vlastní náklady v zimě a dešti vytvořili atmosféru května roku 1945, ale rovněž významně prezentovali i další historii a otázku brannosti. O té kdekdo zapáleně řeční, ale praxe je jiná.

Málokoho z návštěvníků asi napadlo, že tito nadšení vlastenci jsou v EU považováni za potenciální zločince. Kdyby se jednalo nějaké teoretizování, nic by se nedělo. Avšak není to dlouho, co byl opět zpřísněn zákon zabývající se držením vojenských vozidel a další se připravuje. Jejich majitelé dokonce měli absolvovat bezpečnostní prověrku. Tento nesmysl byl naštěstí zrušen. Zůstala otázka kontroly a zabezpečení míst s takovou technikou, což je rovněž nákladné. Menší sběratele mohou takové náklady doslova donutit k prodeji svojí techniky, nejlépe do solventního zahraničí.

Na jedné straně dochází k vcelku zbytečnému byrokratickému šikanování slušných občanů - sběratelů - a na druhé si kdejaký imigrant nejasného původu může koupit funkční ruční zbraň. Takový přístup některých politiků je pochopitelný. Slušní lidé jsou vždy po ruce k placení daní, pokut a jako objekt všemožných nápadů k vytváření byrokratických míst pod vlajkou nejkrásnějších ideálů, především bezpečnosti. Využije se k tomu kdeco. Stačí si vzpomenout na nedávnou střelbu v Uherském Brodě.

Následovala obrovská kampaň proti legálním zbraním. Nakonec se zjistilo, že vražedný útok nespáchal bez důvodu blázen, ale rozbuškou jeho jednání byla kombinace motivu sociálního a sexuálního. Zároveň není zaznamenán případ, že by v Evropě došlo k teroristickému útoku s využitím historického vojenského vozidla. V praxi se tedy sběratelé a veteránisté setkávají na jedné straně s nadšenými pochvalami, ale na druhé s otravnou a drahou (s prominutím) buzerací, nejlépe s výmluvami na byrokraty z Bruselu.

Je třeba uvést, že mezi vojenský materiál patří podle zákona č.38/94 Sb. i nákladní automobily, které jsou vybaveny systémem dofukování kol za jízdy, tedy kdejaká tatra nebo postarší ruský Zil. Pokud si chce sběratel sám koupit v zahraničí techniku, která spadá do působnosti uvedeného zákona a dovézt ji, musí získat oprávnění k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, což je složitá procedura. Déle složit 20 000 korun. V připravované novelizaci uvedeného zákona se uvedená částka zvyšuje na pětinásobek.

Lze obecně konstatovat, že politici zájmy slušných sběratelů, vesměs patriotů se vztahem k brannosti dlouhodobě ignorují, pokud jim dokonce neškodí. Nedávné zpřísňování pravidel pro držitele vojenské techniky nechalo i veřejnost chladnou.

Pokud se budou názory mnoha politiků vyvíjet stejným rádoby populistickým směrem, mohli bychom se dočkat situace, že sběratelská vozidla budou jednou v Plzni i jinde nahrazeny fotkami. Tak to kdysi plánoval jeden předlistopadový soudruh „vědec“ ve Vojenském historickém ústavu. Jiný vyházel v srpnu 1968 závěry historických kanonů do šrotu, aby nebyly zneužity proti sovětským vojskům. Zkušenost je údajně nepřenosná, ale hloupost evidentně přímo nakažlivá.

Martin Koller

Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.

V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.

Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám