Očima Saši Mitrofanova: Hřmotný jarmark, ničivá tichá voda

 Tento průzkum je pár dnů starý, ale stále se z něj cituje nejen v Česku. Zachytil jsem odkazy ve slovenském, polském, ruském a ukrajinském veřejném prostoru. U nás jsem také zaslechl pochybnosti, zda jde o relevantní šetření, protože firma Ipsos se běžně zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění, marketingem a strategií firem. A tady šlo o vztah Čechů k Rusku (http://www.ipsos.cz/cesi-se-obavaji-ruska-a-chteji-posilovat-nase-vztahy-s-nato/).

Nicméně výsledky shodného průzkumu STEM/MARK pro ČT se k těmto zjištěním blíží (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/306164-rusko-je-agresor-mysli-si-petr-pavel-i-vetsina-cechu/).

Ipsos uvádí, že většina české populace vnímá Rusko jako hrozbu. 68 % Čechů se obává aktivit ruských tajných služeb, strach z nich nemá pouze 23 % lidí. 61 % respondentů se obává vojenského útoku Ruska na naše spojence v Pobaltí. 57 % obyvatel se domnívá, že spolehlivou obranou je naše členství v NATO, a 62 % obyvatel se domnívá, že bychom měli naše vztahy se spojenci v NATO dále posilovat.

Více než polovina lidí zastává názor, že bychom neměli nijak podporovat ruské postoje na mezinárodní scéně. Ještě více lidí (63 %) nepodporuje postoje prezidenta Miloše Zemana vůči Rusku. Tolik Ipsos. Hodně kolonek – výsledky jednoznačné. I proto se tento průzkum tak snadno dostal do povědomí společností, které téma Rusko cítí jako nejpalčivější, ale i k těm, kteří jsou aktivními či pasivními původci těchto obav.

Jedna kolonka mi tam ale schází. Nejsem si jist, zda se do podobného průzkumu hodí. Nejspíš ne. Přesto bych se zeptal, jak se lidé staví k možnosti, že jejich země bude podrobena nikoli tanky, ale hlasovacími lístky.

Jsou totiž důvody domnívat se, že s tímto plánem v Kremlu pracují více než s tolik obávaným vojenským vpádem do Pobaltí (kde je notabene značná ruská menšina, jejíž využití jako beranidla systémů jiných zemí Moskva vůbec nezastírá, viz například http://svpressa.ru/politic/article/114882/).

Dává to smysl. Potřeboval Vladimir Putin intervenci do Maďarska, aby se země stala trojským koněm Ruska v EU? Vůbec ne. Stačil demokraticky zvolený Viktor Orbán (a nyní se ve volbách demokraticky škrábe nahoru Jobbik, což je ještě větší přítel Kremlu). O Řecku se Syrizou se v tomto ohledu už také řeklo dost, mj. http://www.svoboda.org/content/article/26821721.html.

Jarmareční čísla prezidenta Miloše Zemana, svištící tempem japonského rychlíku, odklánějí pozornost od reálné, byť zatím zárodečné hrozby. Prezident není v našem systému tak důležitý jako premiér a vláda. Kdo chce hlídat nezávislost země na Rusku, musí přemýšlet, komu dá hlas ve sněmovních volbách. Oslabování parlamentní demokracie a její nahrazení principem stát jako firma je tichou, leč účinnou vodou na cizí mlýn.