Článek
Obě kauzy mají mnoho společného: šlendrián, nedostatek státního dozoru a regulace, jakož i zmatek a amatérskou improvizaci při řešení jejich následků.
Takzvaná metylalkoholová aféra byla v podstatě masovou vraždou, během níž zemřely desítky lidí a další byli doživotně postiženi. Nemusela se stát, kdyby stát kontroloval obchod s alkoholem tak, jak měl – tedy jak je to běžné ve většině vyspělých zemí.
Mnohem více lidských životů než jen prozatímní dva mohl mít na svědomí i výbuch muničního skladu poblíž Vrbětic. I zde stát zcela selhal.
Tak jak se kauza vyvíjela, dozvěděli jsme se postupně, že areál patřící armádě využívají především soukromé firmy, ale že vlastně nikdo přesně neví, kolik vysoce nebezpečného materiálu je v areálu těmito firmami uskladněno! Ani přesně jaký materiál.
Dozvěděli jsme se také, že zabezpečení areálu bylo tak laxní, že se v něm pořádaly soukromé auto rallye!
Když došlo k výbuchům, stát nejednal nikterak rezolutně. Areál byl sice oficiálně uzavřen, ale opět jaksi – inu laxně. Televizní kamery nám ukázaly, že proniknout do vysoce rizikového území nebyl ani po výbuších pro různé dobrodruhy problém. Nikdo tudíž neví, zda si nejrůznější „soukromníci“, či dokonce případní teroristé nemohli v areálu nasbírat nejrůznější druhy munice.
Několik týdnů po prvním výbuchu jsme byli svědky výbuchů dalších, přičemž ministr financí Andrej Babiš naznačil, že tyto výbuchy mohly být způsobeny úmyslně! Kým? Jak?
Neměli jsme coby daňoví poplatníci a občané právo předpokládat, že stát po první sérií výbuchů zajistí, aby do areálu neproklouzla ani myš? A že všichni zaměstnanci soukromých firem v areálu skladujících výbušniny a munici budou – už z důvodu podezření na možné úmyslné způsobení první série výbuchů – prolustrováni tak, že nikdo, na koho by mohl padnout i třeba jen pouhý stín podezření, se už do areálu nedostane?
Je naprosto skandální, že v zemi, která se považuje za poměrně vyspělou, je něco podobného vůbec možné. Budou padat nějaké hlavy? Nebo, jak je u nás obvyklé, není tak nějak nikdo za nic odpovědný? Tedy nejen za šlendrián v provozu areálu s úhrnným potenciálem zbraně hromadného ničení, za samotný výbuch ani alespoň za zcela nedostatečná bezpečnostní opatření po první explozi…
V aféře s metylalkoholem se mluvilo o pančování. Ukázalo se, že pančovaný šlendriánem je tak trochu celý náš stát, který může tudíž být za jistých okolností pro své občany životu nebezpečný.
Vrbětice ukázaly, že náš stát není jen pančovaný. Sedí na sudu střelného prachu, který patří bůhvíkomu...
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Vláda Bohuslava Sobotky nastoupila s jedním hlavním cílem: zlepšit fungování nefunkčního státu. Andrej Babiš mluvil jako kolovrátek o nefungujícím státu a potřebě to řešit, kudy chodil. Vrbětice budou i proto pro tuto vládu zásadním testem. V jeho první části vláda zatím jednoznačně propadá.