Článek
Zaprodaní podnikatelé mohou jásat a těšit se na obchody s Čínou. Morálně zdatným ochráncům lidských práv zbývají jen oči pro pláč. Nebo by si mohli všichni přečíst, co vlastně Lubomír Zaorálek podepsal, a pokusit se prohlášení pochopit v nepříjemně složitém mezinárodněpolitickém kontextu.
Co tedy vlastně ono skandální prohlášení říká? Stručně řečeno hlavně standardní, byť nutné diplomatické fráze. Budeme se mít rádi, budeme se respektovat a ano, ČR nepodporuje samostatnost Tibetu.
Jenže stejně tak samostatnost Tibetu nepodporují USA, a pokud vím, tak ani žádné jiné relevantní země. A mimochodem, nepodporuje ji ani dalajlama. I jeho cílem je totiž pouze autonomie Tibetu v rámci Číny. Což je ovšem malým nedostatkem údajné skandálnosti celého prohlášení.
O tom, že by ČR nepodporovala skutečnou autonomii Tibetu, pak v dokumentu není ani slovo. Takže podtrženo a sečteno Lubomír Zaorálek v Číně Tibet neprodal. Dal Číňanům to, co už dávno mají, a dostal příslib lepších obchodních vztahů. Samozřejmě ovšem pouze pokud budou mít čeští podnikatelé co nabídnout a pokud to bude konkurenceschopné s nabídkami ostatních států bažících po obchodování s nejlidnatější zemí na světě. Což jsou upřímně řečeno skoro všechny. Pláč verbálních ochránců lidských práv je stejně předčasný jako přehnaná radost podnikatelů.
Jan Ludvík
Je odborným asistentem na Katedře bezpečnostních studií, výzkumným pracovníkem Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK a příležitostným komentátorem veřejného dění. Studoval na Univerzitě Karlově a University of Richmond.
Doktorské studium absolvoval v oboru mezinárodní vztahy. Odborně se zaměřuje na vztah mezi politickou a vojenskou silou, ozbrojené konflikty, americkou a českou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Je autorem knihy Nuclear Asymmetry and Deterrence: Theory, Policy and History.
Aktvní je na síti Twitter @JanLudvikSBP
Jeden malý bonus ale Češi z Pekingu vezou. Od Číňanů dostali potvrzení, že obě země podporují zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí, což je v dnešním kontextu třeba číst jako malý vzkaz státu, který v posledních dnech projevil značnou chuť vměšovat se do záležitostí svého jihozápadního souseda. V tomto konfliktu se západem totiž Rusko na Čínu příliš spoléhat nemůže.