Článek
Akce odstartovala v sobotu. Úplně první významnou stavbou, jejíž osvětlení zhaslo, byl nejvyšší novozélandský mrakodrap Auckland Sky Tower. Světlo se v rámci Hodiny Země nevypínalo po celém světě najednou, ale podle rytmu časových pásem.
V každém místě na světě se mohli k akci připojit dobrovolníci s úderem půl deváté večer místního času a vytrvat měli do půl desáté večer.
Zhasly památky v Evropě, ČR nevyjímaje
V sobotu se světla začala vypínat i v Evropě. Do tmy se ponořila Moskva, v Paříži potemněla Eiffelova věž nebo Elysejský palác. Ve Vatikánu se na hodinu ponořila do tmy kupole basiliky svatého Petra. V Berlíně zase zhaslo osvětlení Braniborské brány a slavný monument osvětlovala záře 5000 modrých a zelených svíček, které ekologičtí aktivisté uspořádali do tvaru Země.
V Česku se k celosvětovému happeningu na podporu ochrany životního prostředí připojil hodinovým zhasnutím mimo jiné hrad Karlštejn. Vůbec poprvé se akce zúčastnila i Praha, v níž potemněly mimo jiné žižkovský vysílač, Petřínská rozhledna či Tančící dům.
Začalo to v Austrálii
Kampaň se zrodila v roce 2007 v Austrálii, kde byla pouze iniciativou jednoho města. Díky aktivitě ekologů se však akce prostřednictvím sociálních sítí rozšířila do celého světa.
Podle organizátora kampaně, Světového fondu na ochranu přírody (WWF), je Hodina Země největším projevem světové podpory boje proti znečištění planety plyny se skleníkovým efektem. Loni se do akce podle WWF zapojilo 5251 měst a 1,8 miliardy lidí ve 135 zemích.
Do letošního šestého ročníku se zapojilo nově několik dalších zemí jako Libye nebo Irák, ale i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), jejíž posádka sledovala vlnu vypínání světla z oběžné dráhy Země. K akci se připojilo více než 6000 měst a obcí ve 150 zemích světa.