První případ viru HIV byl zaznamenán v roce 1981, Mercury se dozvěděl, že jím trpí o pět let později a na následky nemoci nakonec zemřel v listopadu 1991. V následujícím roce se však léčba HIV posunula tak daleko, že pacientům začala umožňovat žít poměrně normálně a jejich život dokázala prodloužit i o desítky let. Toho se však britský zpěvák bohužel nedočkal.

Sám Mercury, který zemřel na oslabení imunity během zápalu plic, o své nemoci informoval veřejnost pouhý den před svou smrtí. V dubnu následujícího roku byl na jeho počest uspořádán velkolepý koncert na stadiónu ve Wembley, kde kromě členů skupiny Queen vystoupili například Elton John, George Michael, Annie Lennoxová, David Bowie či Axel Rose. Koncert vysílaný živě v televizi přes satelit sledovala po celém světě více než miliarda lidí.

 

Někteří lidé se spokojí s tím být druzí, ale já nemůžu. Pokud někdy okusíš být číslem jedna, potom pro tebe číslo dvě není dost dobréFreddie Mercury

 

Být druhý pro něj nikdy nebylo dost dobré

Mercuryho přítel David Wigg také vzpomínal, jaký byl zpěvák v soukromí. Přestože měl milióny fanoušků a stále jej obklopovalo mnoho lidí, často se cítil velice osamělý. Pro svou kariéru však dělal maximum a nespokojil se jen tak s něčím. Na jejich prvním setkání mu například Freddie sdělil: „Někteří lidé se spokojí s tím být druzí, ale já nemůžu. Pokud někdy okusíš být číslem jedna, potom pro tebe číslo dvě není dost dobré.“

Ačkoli byl Freddie Mercury homosexuál, svůj první a paradoxně nejsilnější vztah zažil se ženou. S Mary Austinovou žil šest let, než se jí jednou svěřil, že si myslí, že je bisexuální. Mary odpověděla: "Ne, jsi gay," a oba se poté objali. Nadešel čas vést oddělené životy, ale Freddie koupil Mary byt poblíž jeho domova, aby si byli i nadále na blízku. Ona byla jeho jediným opravdovým přítelem po zbytek života, a proto se jí také rozhodl po smrti věnovat většinu svého rozsáhlého majetku.