Hlavní obsah

Heinrich Himmler se v Dachau pokoušel měnit písek na zlato

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Berlín

Heinrich Himmler, říšský vůdce SS a šéf gestapa, vybudoval v koncentračním táboře v Dachau tajnou laboratoř. Byl totiž přesvědčen, že je možné měnit písek na zlato. Osobním alchymistou Himmlera byl jistý Karl Malchus, který se s šéfem tajné policie setkal v roce 1937, čtyři roky po nástupu nacistů k moci. Podařilo se mu nejvyššího představitele gestapa přesvědčit, že zná tajemství výroby zlata.

Foto: Profimedia.cz

Druhý muž Třetí říše a šéf tajné policie Heinrich Himmler

Článek

Historik Helmut Werner ve své nové knize "Hitlerovi alchymisté - tajné pokusy" jako vůbec první mapuje dějiny neuvěřitelného podvodu, jehož obětí se šéf SS stal. Dokonce se domnívá, že je možné, že Malchus pracoval pro britskou rozvědku, a to i v době, kdy působil v Dachau.

"Až do počátku roku 1937 žil v Anglii. Když se vrátil do Německa, kontaktoval Himmlera a přesvědčil ho o svých jedinečných schopnostech. Samozřejmě to byl ale jeden obrovský podfuk," řekl Werner reportérům Daily Telegraph.

Sedl na lep alchymistovi

Himmlera začala představa zlata lákat poté, co se v bavorských řekách našly malé zlaté nugety. Nedlouho poté mu Oswald Pohl, administrátor SS, představil Malchuse. Ten ho ubezpečil, že s pomocí parafínu a písku z mnichovské řeky Isar "vyrobí zlato v takovém množství, že se postará o budoucnost a bezpečí Třetí říše".

Malchus nebyl první šarlatán, který šéfa gestapa napálil. Jeho předchůdcem byl Heinrich Kurschildgen, který mimo jiné tvrdil, že umí vyrábět benzín z vody. Tento vykuk skončil v koncentračním táboře, protože se velitel tajné policie bál, že se o jeho důvěřivosti někdo dozví. Malchusovi však jen o pár let později znovu sedl na špek.

Svůj podvod přežil

"Malchus dostal vše, o co žádal. Himmler ho poslal do Dachau, ale ne jako vězně, nýbrž jako technika, který má pracovat v utajení," dodává historik. Na podfuk se ale nakonec přišlo. Alchymista zůstal v Dachau, ovšem už ne jako host, ale jako vězeň. Nakonec byl však propuštěn s důrazným varováním, že o svých zážitcích nesmí mluvit.  Některé skutečnosti se však navždy neutají.

Reklama

Výběr článků

Načítám