Neuvěřitelný okamžik, kdy se Richardu Ruddovi podařilo signalizovat svou chuť k životu, byl navíc zachycen kamerami. Jeho osud je součástí televizního dokumentu o pacientech s těžkým poraněním mozku.

Richard Rudd, otec dvou dětí, utrpěl velmi těžké zranění páteře a mozku při nehodě na motorce. Byl paralyzovaný, nekomunikoval s okolím, lékaři se domnívali, že je v nezvratném kómatu a při životě ho drží jen ventilační přístroj.

Zamrkal v kritické chvíli

"Udržovat ho při životě by bylo jako hrát si na Boha. Člověk si nikdy nemyslí, že by se mohl do takové situace dostat, a tak za něj nakonec musí rozhodnout někdo jiný," říkal jeho otec, rovněž Richard.

Rodina proto dala souhlas s odpojením přístrojů. V okamžiku, kdy se lékaři chystali k tomuto finálnímu kroku, však Richard zamrkal. Pak, když se ho lékaři ptali, zda chce žít, naznačil pohybem očí, že ano. Tento příběh zřejmě znovu podnítí diskusi o právu na ukončení života.

Richard Rudd trpěl takzvaným "syndromem uvěznění": slyšel, cítil a myslel, ale kvůli poškození mozku se nemohl pohnout, promluvit, ani jinak uvědomit okolí o tom, že je při vědomí. V kritickém momentu se naštěstí ukázalo, že nervy spojující mozek s očními svaly fungují.

Mírně hýbe hlavou

"Když vykázal vědomý pohyb očí, všechno se změnilo. Mohli jsme se ho ptát, zda něco chce, nebo nechce. Richard tak získal možnost podílet se na své léčbě. Bylo to zcela zásadní," řekl profesor David Menon z Addenbrooke Hospital v Cambridgi, který se o Rudda staral.

Richard Rudd byl podle BBC nedávno přemístěn do Royal Worcestshire Hospital, který je blíž jeho domovu v Kiddeminsteru. Jeho stav se lepší: už je schopen ovládat svaly obličeje, jemně hýbat hlavou a ukázalo se, že jeho paměť je zachována. Na ventilačním přístroji však nejspíš zůstane do konce života