Článek
Proč se Čechům nechce stěhovat za prací? Jedni nechtějí opustit rodinu a přátele, jiní uvádějí, že jim nepřipadá vhodné přemisťovat děti do nové školy. Silná fixace na stávající bydlení je do značné míry dána i tím, že většina bytů je v osobním vlastnictví. Do zahraničí se Češi také moc nehrnou, důvodem je jazyková a kulturní bariéra.
Výrazné navýšení platů je nereálné
„Podle našich zkušeností bývá dostatečnou motivací pro stěhování jen výrazné navýšení mzdy, nejméně trojnásobné. To však ve většině případů není reálné, takové rozdíly na stejných pozicích mezi regiony nejsou,“ vysvětluje Erik Švarcbach z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Pro dojíždění chybí infrastruktura
V Česku navíc není ve srovnání s Německem možné dojíždět denně za prací autem například 100 kilometrů. Takové přesuny jsou časově i finančně náročné a dopravní infrastruktura není dostatečná. Například v Nizozemsku i v dalších zemích Evropy je běžné jezdit rychlovlakem z malého do vzdáleného velkého města denně. V Česku chybí hustá dálniční síť i rychlovlaky.
Přesto se někteří lidé za prací v Česku stěhují, a to většinou z regionů s vysokou nezaměstnaností, jako jsou Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. Jejich nejčastějším cílem je Praha a okolí. „Jedná se například o mladé lidi, kteří v Praze studují a v hlavním městě pak zůstanou pracovat a žít,“ uvádí Švarcbach.
Ujaly se týdenní cykly
Starší lidé raději volí dojíždění než přímo stěhování. Využívaný je hlavně model, kdy muž pobývá přes týden pracovně mimo domov a domů jezdí na víkendy. V případě žen se ale jedná jen o ojedinělé případy.
Nyní chce stát dojíždění za prací podpořit. MPSV plánuje poskytovat příspěvek ve výši několika tisíc korun měsíčně. Dávky se však mají týkat pouze nezaměstnaných, kteří přijmou práci alespoň deset kilometrů od svého domova, což podle kritiků situaci nezlepší.